zvířátka a my - diskuze

My máme jen šneky a s těmi o ničem nediskutuju.

Já včera viděla paní, jak se snažila svého pejska přemluvit, že s sebou nemá peníze, že dnes do toho zverimexu nepůjdou. pejsek se ani nehnul, pohledem hypnotizoval vchodové dveře. paní slibovala hory doly, přemlouvala..nakonec vyštrachala 11 korun a šla se zeptat, co je možný za ně koupit!

Já to tak dělám. Jsem doma na rizikovce, takže si povídám buď se psem nebo s miminkem v bříšku. Nepřijde mi to divné. Než jsem byla těhotná, měli jsme psa jako dítě.

Máme králíka a s tím prakticky nemluvím...ona je úplně blbá a nerozumí ničemu :DDD

My máme rybičky a občas na ně mluvíme.Oni se perou.TAk jím Martin říka at se neporou nebo jim zhasne a pujdou spát.Ale to tak jednou měsičně,obvykle je ani nenakrmíme.A proto se perou.My se doma bavíme s plyšákama.Ti s námi jí,spí chodí na záchod a neposlouchají.Helloukittka jela i do Krnova a ve vlaku zlobila.

taky doma mluvím s Adamem i se psem v podstatě stejně ... neříkám teda psovi, aby šel k mamince, jsme pro něj panička-páníček, ale mluvím s ním ... dřív víc, teď jak to dělím mezi chlapce a psa, tak je to míň :-)

bydlí vedle ve vchodě paní,má psa Honzu,a takhle na něj mluví: Honzíčku pojd taky a ne tam strčímu denně bobíka do pusy z krámu,a pes vypadá tak odevzdaně

Mluvím se svým psem jako s rovnocenným členem rodiny, ale maminku mu teda nedělám.

Nedovedu si představit, že bych na zvířata nemluvila. A klidně jako na dítě. Ale namaminkuju teda. a když se jde jednou týdně na větší nákup, tak vždycky se těm chlupatinám něco přiveze, byt by to mělo být kolečko salámu. A když šáhnu do svědomí, tak v baráku máme víc zásob pro zvířectvo než pro nás. V chodbové skříni je 8 kg granulí pro kočky a v mrazáku 5 balíčků koč.salámu.... Můj stone po psovi, tož až přibude pes, opět budou zásoby pro něj.

Já s tím naším blbem psem mluvila, taky když byl manžel celé týdny pryč...Když jsme byli děti, bydlela ve vedlejším baráku učitelka, už tehdy byla stará a pořídila si psa Matýska. Taký černý smeták to byl a my si za ním chodili hrát a ona vždycky říkávala: MATÝSKU, ŘEKNI DĚCKÁM AHOJ. To jsme se vždycky smáli jak koně. Doteď vidím ty její silné brýle, jak pres horní obroučky čučí na toho psa a říká mu to.

No nevím,asi taky nejsem normální,ale zrovna včera večer jsem pořádala Geře přednášku na téma Rodičovství a starost o potomstvo.Manžel který u toho byl se velmi bavil,pak mě jen vynadal že se málem utopil když se chtěl napít.No nevím,jsem zkušenější matka jen jsem jí chtěla připomenout povinnosti.

Maminku jsem teda Rousíí nedělala,a le normálně jsm se s ní bavila. Kor když jsem s ní byla sama doma.