Život na hromádce - diskuze

@Evis 84 Zeptat se můžeš, ale s dovolením si to nechám pro sebe. Nemusím tu na sebe prásknout úplně všechno. :))

i my s malým žijeme na hromádce, nevadí mi to, skvěle nám to klape.. jediné, co mě mrzí, že mám jiné příjmení než ty mí chlapi.. třeba když jsme někde spolu a oba se někomu představujeme a oni vědí, že máme děcko, a my řekneme každý jiné příjmení, tak se cítím blbě.. byla bych moc ráda, aby jsme se vzali, ale protože je můj chlap rozvedenej, čekám, že s tím přijde sám.. taky asi brzo budeme stavět baráček.. myslíte holky, že bych to měla nakosnout? když mě to přijde blbý, čekám že s tím přijde on, nechci aby si myslel, že ho do něčeho tlačím, když už se jednou spálil..

@nadule1 jak jsi se jmenovala za svobodna? jestli se teda můžun zeptat...

@Sphinx áááá

@zajic áááá brečim smíchy

@helenice tyyy woe:D:D to by bylo masakr.takova kombinace.. to bych chtela nekdy videt:D:D

@zuzka83 no jo vlastně, to máš pravdu. akorát že to nemám napsané na čele, takže se to na první pohled nepozná prostě je to komplikované

@lucie73 Já si nechala svoje jméno, ale když o tom tak přemýšlím, tak kdyby se Pepa jmenoval Prdel, tak bych do toho šla. Ať v tom není sám

@helenice má to být varování, že si mám koně hlídat, aby neprchnul za svou krví?

@Sphinx no, kdo vidí marušku, říká, otec jistý, matka nejistá

@SaraK Ano,mela jsme na mysli treba Polsko,ale i Spanelsko nebo treba zdejsi Mexiko - nemusi to byt nutne katolicke,ale proste jakakoli vira- krestanska obzvlast vede k manzelstvi a kamaradka Polka se strasne bala,protoze otehotnela v USA a domu se mela vracet s miminkem,ale bez partnera.Nakonec nedokazala jit na potrat - i kdyz uz byla na ceste.Nakonec to dopadlo dobre,ale probrecela tydny jen pri pomysleni jak to rekne rodine a ze ji nebudou chtit,protoze jsou katolici.Jinak ja si netroufnu rict,ze bych nekde zit nemohla..mozna nechtela ..protoze clovek je pokud neni bohaty tam,kde je prace a penize.My skoncili v republikanskem malomeste!Nejsem nadsena,ale nastesti i zde se daji najit krestane tolerantni,ktere by nejake veci sami nedelali,ale jsou tolerantni k ostatnim - proto myslim,ze to je ten dulezity parametr.A pak ti, kdo jsou tu pres svoji nevuli jako my, tak s tema je to pak nahodou super tema k zabave..trosku se tem malomestakum po par vinkach posmivame

@Emma123 ale jestli máš vysokoškolkskej titul, tak jsi paní. je špatně říkat slečno magistro.

@luciasek84 já to mám stejné jako ty, taky mě překvapuje, když si někdo po svatbě nechá své jméno, připadá mi přirozené právě to sjednocení té rodiny jménem. Nadruhou stranu ať si to každý udělá po svém, jen píšu že mi to připadá zvláštní.

tak my na hromádce žijeme a přijde mi, že úplně stejně bysme si žili, i kdyby jsme byli manželé, takže ať tak, nebo tak, nesejde na tom, letos jsme se teda zasnoubili, příští rok do toho možná prásknem, já to vidím spíš, abych měla s malou stejný příjmení, jinak v jednom nebo druhém typu soužití nevidím zásadní rozdíl

Ja musim dodat,ze jsem si ale zaroven vubec nepripadala jako vyvrhel,kdyz jsem mela malou a nebyli jsme vzati. Pro me a v mych ocich jsme proste rodina byli,ale i tak jsem chtela svatbu - bez nutnosti pro visa bych na to asi az tolik nespechala. Nicmene pro malou je lepsi at si nas pamatuje jako manzele a hlavne v tomhle republikanskem mestecku jsme za to mooooc rada.Se jmenem jsem si spis pripadala jako vyvrhel ,ze mame s dcerou prijmeni exmanzela. I kvuli tomu ja nemela zadny problem prijmout manzelovo americke prijmeni.Chtela jsem se zbavit toho exmanzelova. Ackoli si myslim,ze tolik na jmenech nezalezi - ja i dcera jsme se jmenovali postaru v CR jeste donedavna.Ja si ho v USA zmenila pri svatbe,ale dceri asi az o 2 roky pozdeji - tak i tak to pro me byl velmi prijemny moment,kdyz jsem pred par mesici konecne dozaridila abysme se v obou zemich vsichni jmenovali stejne.Kdyz bych si mohla uuuplne vybrat,a jako ze jsem mohla,ale nenapadlo me to,nechala bych si divci i manzelovo prijmeni - zde se to tak dela normalne.

@jezurka Mela jsem to podobne.

@Emma123 Pořád jsi slečna... jen poněkud poskvrněná

@Emma123

když jsem se vdávala poprvé, ani jsem neuvažovala, že by to mohlo být jinak - prostě svatba + děti = rodinapo smutném rozchodu a rozvodu, o který jsem si musela žádat sama, už jsem žádnou svatbu nechtěla nikdy zažít no jo, ale když ten můj chlap mě tolik chtěl teď jsem vdaná podruhé a za mě - svatba ANOEliška se jmenuje jinak, po svém tatínkovi a přesto jsme rodina, nevadí mi to o jménu to není, ani o papíru, je to prostě další krok v životě, který má rodinu stmelit ještě víc dohromady.. a teď už chápu i ty, kteří tento krok k životu nepotřebují

my jsme spolu už 13let, bydlíme spolu 7let a brali jsme se až když bylo Vojtovi 5měsíců, takže před 4mi lety. Mně to nevadí, žít spolu na psí knížku, ale taky mi to teď příjde jako, že jsme rodina, že se jmenujeme stejně. Ale důvod ke svatbě, byly peníze, protože v té době stál převod půlky baráku mezi manželi podstatně méně, než mezi nemanželi. Svatba byla krásná malá (levná), skoro tajná, zcela podle našich představ a moc rádi na ní vzpomínáme.

jako životní skeptik co se chlapů týká, za mě svatba neee třeba se ještě najde ten \"pravý\", ale rozhodně se do svatby nepohrnu. respektuju, že pro někoho je důležitá, ať si každý dělá co uzná za vhodné, jestli má potřebu a pocit, že to je pro vztah důležité. podle mého názoru se dá velmi dobře žít i bez ní. a pro mě je třeba hodně důležité i moje současné jméno, nedokážu si představit, že bych se jmenovala jinak. navíc bych musela řešit i to, jak by se jmenoval můj syn, a pokud by pak přišel rozvod, tak zase přejmenovávat (nedokázala bych nést jméno někoho, s kým jsem měla důvod se rozvést). absolvovala jsem několik svateb jako host nebo svědek, mě to prostě nebaví a nebere

@luciasek84

@zajic já bych si vzala jméno svého muže i kdyby se jmenoval Prdel. Nevidím na tom nic špatného, každý se nějak jmenuje. Nejsme už snad v pubertě, ne ??

@Sphinx no, já dodnes nevím, jak to je podle etikety. jestli jsem pořád slečna, nebo už paní, páč jsem porodila...?

@luciasek84 ale Vojtu vynech, ten se ženit nebude

pro mě není tak důležitá svatba před založením rodiny jako to tu svatbu uskutečnit, chtít sdílet jedno jméno, stejný prsten, slíbit si lásku v dobrém i ve zlém. Na psí knížku bych žila asi už po rozvodu s prvním mužem. Ale ne proto že by to pro mě přestalo mít význam, ale asi bych se nechtěla už pak jen často vdávat a rozvádět než by přišel ten pravý.

@moninif Já se zase hrozně těšila, až se svého dívčího jména \"zbavím\". A hrozně rychle jsem se s novým příjemním sžila. :)) (ale u mě jsou ty důvody trochu jiné)

@nadule1 My to máme asi jako vy. 14.8.99 jsme se poznali a 14.7.2007 jsme se vzali. A ten datum je jen náhoda, plánované to nebylo.

Když jsem čekala Ondru tak jsem se vůbec nechtěla vdávat a i jsem to obrečela. Teď mě je to tak nějak jedno. Buď svatba bude nebo né. Stejně našeho taťku beru jako manžela a né jako přítele. Myslím si, že žít spolu nějaký čas by měl určitě každý vyzkoušet než se hned brát. Jinak podle mě je to každého věc jak žije.

@Sphinx My jsme spolu tak dlouho, že o příteli kolikrát mluvím jak o manželovi a ani papír na to nepotřebuji.

všichni co mě znají ví, že žijeme s Petrem \"150let\"a svoji nejsme...pokud by mě někdy v budoucnu o roku požádal, tak si ho vezmu, ale není to pro mě podstatnémáme spolu dítě, vím, že kdyby se něco stalo, nedostanu vdovský důchod, ale máme to ošetřeno jinaknikdy jsem nesnila o svatbě a bílých šatech, teď když budu mít za chvíli 40let mě to nepřitahuje už vůbeca co se týká oslovení slečna, všichni mi stejně říkají paní ( asi už na slečnu zdaleka nevypadám)a Petrovým příjmením...ale mileráda půjdu zase po delší době na svatbu za svědka, to dělám ráda

@janney Jj, to máš pravdu Janney, nikdo se myslím v ČR nedívý na někoho skrz prsty, když není vztah manželským ale \"jen\" partnerský.V USA bych právě v těch extrémně republikýnských státech či městech žít nemohla. Ta prudernost by mi fakt vadila. Přijde mi to takové maloměšťácké. co je komu do toho. Který katolický země v Evropě máš na mysli? Polsko, Itálii? Ani v jedné zemi jsem nežila, tak to nemohu posoudit. Ale myslím, že i v těch zemích jsou rozdíly, Poláci se mi zdají vzhledem k víře hodně extremističtí a musím říct až zpýtečničtí (prosím nemám proti nim nic osobního, jen odsuzovat potraty třeba ze zdravotních důvodů či po znásilnění..to je fakt šílené)

@angieblack Vidíš a mně říkají slečno. Zatím mi to lichotí.

@SaraK Teda a to ja si myslim,ze jsou Cechy v tomto liberalni!! Ver mi - musela bys to srovnat s republikanskyma mestama a statama zde a katolickyma zemema v Evrope.To,ze nas vetsina rekne,ze by si to tak prala byt v manzelstvi je jedna vec,ale to,ze taky vetsina rekla,ze jim to neprijde u nikoho blbe a nikoho by neodsuzovali - to je ta PODSTATNA CAST - to je ta liberanost a tolerance. Protoze jinde by o tom,ze nekdo zije na hromadce uz mluvili jinak a uz by meli vuci takovym lidem predsudky

@Sphinx Taky říkám \"můj muž\"Přítel mi nikdy přes pusu moc nešelVšak muž to je a \"můj\" svým způsobem taky,ne?

@SaraK Hezky řečenoJinak s tím příjmením to mám stejné.Já se vdávat nechci,ale pokud to jednou uděláme (kvůli malé a z praktických důvodů,jak jsem psala níže),tak se stejně svého příjmení nevzdám.Svého chlapa miluji,vážím si ho,ale nějak nevidím důvod,proč bych se po 33 letech měla najednou jmenovat jinakTakže to vidím na variantu obou jmen.Ale jak říkám,do svatby se fakt nehrnu

@zajic Připomněla jsi mi jednu povídku od Švandrlíka.Sličná,leč chudá slečna konečně našla ženicha.Bohatý,krásný,nevadilo mu,že je chudá,ale jmenoval se Matěj SračkaSkončilo to tak,že slečna skočila ze skály

@luciasek84 Ty si ale mazaná Ano, taky myslím, že mám skvělého partnera a otce svého dítěte. To však neznamená, že bych v životě měla já obětovat víc než on. Pro mě je důležité i jméno, pro něj víra. Ani já ani on nikdy nikdo znás nechtěl, aby se ten druhý něčeho proti své vůli vzdal. To podle mě dělá trvalé partnerství, ne manželství, ne majetek, ne děti. Je to spíš filozofie?

@SaraK Odpovím asi tak, že bych se pro svého chlapa vzdala mnohem víc než jen svého jména. Chlapi pro mě nejsou páni tvorstva. Jistě, někteří určitě ano, ale já jsem na svého partnera měla obrovské štěstí a vážím si ho. Jsem pyšná na to že nosím jeho příjmení.

@luciasek84 To máš sice taky pravdu, ale neodpověděla si, proč zrovna já jako žena bych se měla vzdát svého jména. PRoč ne on? Opravdu jsem nechtěla nijak útočit na Tvé češství. Ale já žiju tady. Je to můj domov. Přirozeně mám u nás doma ráda spoustu věcí a je přirozené, že člověk má potřebu spíše zapadnout než vybočovat. Ale to že si nehodlám kvůli manželství vzít své jméno s tím úplně, spíše vůbec nesouvisí. Prostě ho mám ráda, jsem na něj zvyklá, patří ke mně desítky let Nevzdám se ho kvůli chlapovi.

@helenice Mluvíš mi z duše.Ale taky jsem si jako Angie myslela,že vdaná jsi

Já se na život \"na hromádce\" koukám velmi pozitivněS přítelem jsme již 16 let,z toho asi 4 roky spolu bydlíme a máme roční Karolínku.Ke štěstí svatbu nepotřebujeme,žádný papír nám nezaručí,že se budeme milovat až do smrti.Já k těm svatbám mám takový trochu záporný vztah.Ráda se podívám na cizí,ale sama v tom účinkovat nemusím.Je ale docela možné,že kvůli malé nějakou formální svatbu podstoupíme,z ryze praktických důvodů.Já vím,že to zní hrozně,ale pro mě svatba opravdu nic neznamená

@Calamity J. Tak úplně o výchově to nebude V naší rodině byli vždy všichni sezdaní a nerozvedení, zůstávali spolu celý život. Jestli byli spokojení, to už je jiná věc Nicméně, moji rodiče jsou spolu 42 let a stále mají moc pěkný vztah V tomhle jsou mi velkým příkladem. Ale jak už jsem řekla, rodina pro mne znamená dva lidi, kteří se svobodně rozhodnou spolu žít, mít a vychovávat děti, budovat domov a zázemí, plánovat a tvořit společnou budoucnost. To je pro mne důležitější, než institut manželství a určitě to neznamená, že to rozhodnutí nedělám na celý život a nechávám si zadní vrátka. Co to vůbec je? Odejít ze společného života, se společnýma dětma, se společným majetkem je úplně stejně těžké s oddacím listem nebo bez.

@nadule1 No a ještě nedej bože kdyby se moje dítě mělo jmenovat jinak než já, to by jako fakt nešlo

@SaraK Mě teda výraz typu nepotřebuju papír dohání k šílenství :))) Svatba přeci není o papíru. Já chápu že bych jim přišla padlá na hlavu, ale upřímně, je mi zcela buřt jestli cizinci chápou výraz -ová. To je jejich problém. Já zase nechápu kolikrát jestli je to chlap nebo ženská. Tak se holt musím podívat na pindíka, jestli ho má nebo ne. Stejně tak oni si holt musí zvyknout že my patříme k sobě, i když jeden bez ová a druhý s ním. Jsem na česko a český jazyk hrdá, líbí se mi to.A já asi nejsem normální, ale proč bych proboha měla změnou příjmení ztratit to co jsem budovala??? Copak skutky jsou spojeny se jménem? Nejsou náhodou spojeny s daným člověkem? I kdybych se přejmenovala na Alibabu a 60 loupežníků, pořád to budu já.

@luciasek84 Malý vzorek jako zastoupení populace přece, ne ve smyslu málo důležitý! Já jsem teda se skoro ročním dítětem už na RD a zároveň v domácnosti. Nepřišlo mi na tom nic negativisticky míněného. Můj děda žil asi tak 20let s paní, kterou si nikdy nevzal. Vyhovovalo jim to a byli jako manželé. Nepotřebovali papír. On byl rozvedený, ona taky.S odpuštěním bys padlá na hlavu přišla zas Ty jim. Nikdo normální nechápe, že XYZ a XYZová k sobě patří. Pro normálního cizince jsou to dvě různá jména. A jen k tomu přijmení ještě dodatek. Nechci Tě lynčovat ;-) Vstupem do manželství normální, myslící,svéprávná bytost neztrácí přeci vše to, co získala, budovala, dělala do té doby! Včem je přesně jeho přijmení lepší než to mé?! Že si páni tvorstva neberou jména svých budoucích manželek.

@LenkaM23 Mně je to taky jedno, několik svateb jsem dokonce i odsvědčila Ale nemám pocit, že by tu někdo někoho napadal... jen tu padlo několik různých názorů na věc, tak jak to v diskuzích bývá

@moninif Tak právě toto jsme měli vyřešené tou životní pojistkou, která by nás zajistila podstatně lépe. Stejně tak znám ženy, které, ač byly v manželství, se po rozpadu dostaly do velkých problémů. A to ani nemluvím o případech, kdy ten muž naseká za manželství nějaké velké dluhy. Ono spíš záleží na celkových majetkových poměrech, rezervách a hlavně na vztazích těch dvou i v případě, že jim ten vztah nevyjde. Já to taky nikomu nevnucuju, je to jen můj názor a mé zkušenosti

@Sphinx víš, nechci být ale pesimistka, ale on ti ten manžel klidně může umřít dřív... A takový vdovský důchod matce s ročním dítětem se většinou sakra hodí.... (bohužel mám ten případ z okolí)... A vím co více lidech, kteří mají hluboko do kapsy to jejich nemanželství a neošetření jejich vztahu-nevztahu způsobilo problémy...) Ale nechci tím nic nikomu vnucovat

Ja kdybych nedokopala Martina k svatbě(hned první rande jsem mu řekla,že se v mojich 18 vemem)tak by mi už dávno utekl.Ted je pyšný na to,že náš vztah přikryl veselkou a že všechny děti mají stejného tatínka.Ted když je konečně bohaty,tak mám jistotu,že nezustanu bez ničeho.Tak by se mohlo stát,že by zaopatřil děti a mě by vyhnal.

@SaraK Myslím si, že záleží hodně na výchově. Když je prvorepubliková, není v této otázce co řešit. Dříve se lidé brali skutečně \"na celý život\" a svatbou se v této věrnosti utvrzovali. Rodinu vnímám jako velmi důležitou instituci a myslím si, že vzít si někoho, naplánovat to a stihnout před početím dětí chce občas hodně odvahy a dobré organizační schopnosti - to je samozřejmě míněno v žertu.

@zajic a já se dnes cítím jako pivovarská kobyla

@nadule1 To jste měli časově stejné jako my :-)

@Sphinx Souhlasím v plném rozsahu.

@Sphinx Taky každému říkám paní a i mě říkají paní, i když nejsem vdaná.

@Sphinx Mně je hlavně jedno, jestli je někdo v manželství nebo ne, každý má pro to své důvody a nemusíme se kvůli tomu napadat.

@LenkaM23 Tak, zas tak moc si na tom nezakládám

@Sphinx Už jsem se setkala se starší slečnou, kterou oslovení paní urazilo.

@moninif Při dnešním stavu důchodové politiky je stejně jistější vhodná životní pojistka

@zajic Otec je vždy nejistý....