banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Žena co se děsí přebalování atd. - diskuze

58 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
V závislosti na tomhle příspěvku http://www.babyonline.cz/diskuzni-klub/co-na-to-rikate-precetliy-jste-vase-prihody-co-uz-bych-neprezila?url=blog-neco-pro-zasmani....silne-mi-to-pri-1291252#r1291252 se vás ptám...Jak jste byli na mateřství připraveny vy a vše jste automaticky uměly nebo jste měly s něčím problém?Se mnou byla v porodnici na pokoji ženská, která neuměla své miminko ani normálně držet (držela ho jako spousta chlapů, tak nějak prapodivně), měla šílené problémy ho přebalit -a to se nepoužívaly pleny látkové, ale papírové jako dnes ve většině rodinách, natož pak když měla miminko umýt,nevěděla jak ho chytit, aby jí nesklouzlo atd. Ještě jsem ji pak jednou potkala na kyčličkách, bylo vidět že je naprosto strhaná a stále neměla tušení, co vlastně dělá, když jsem viděla jak mimi svléká a obléká, myslela jsem, že se zakousnu do přebalovacího pultu jak jsem měla chuť řvát! Přitom vypadala jako inteligentní ženská nejspíš z nějakýho kanclu, ale o mateřství neměla prostě ani tucha. Mě to šíleně vytáčí. Já prostě všechno dělala tak nějak automaticky a i ráda a rozhodně to není tím, že mám tři mladší sourozence, které jsem přebalovala a chovala a nejmladšímu i připravovala mlíčko a koupala. Hlava mi to nebere, že prostě to ta ženská nemá v sobě, i ten chlap pochopí jak se dává plínka! Co vy na to?
Jak přebalit,jak chytit miminko do náručí,jak obléct to mi šlo v pohodě.Ohledně koupání jsem měla taky strach,ale v porodnici mi to ukázali a pak to šlo samo.Takže dá se říct,že u mě to taky nějak automaticky všechno šlo.Tak né všichni mají všechno v sobě.Chlapovi taky někdy nedockvakne,že se z něho stal otec.
Sice to nebylo tak dramatické jak popisuješ, ale i mě chvíli trvalo, než jsem si to \"ošahala\". Navíc jsem měla respekt z toho, jak je Maty malinká a trošku jsem se bála ji chytit, abych jí něco neudělala. Já teda nikdy před tím nechtěla mít s miminama nic společnýho. Takže i to určitě hraje svou roli.Pak prostě někdo není prakticky zručný. Určitě se to naučila i ona, jen jí to prostě déle trvalo.
U mě se mateřský instinkt naštěstí dostavil, až jsem se divila, neb po dětěch jsem nějak zvlášť netoužila a miminka pro mě byla a jsou stále cizí, ale věřím, že u někoho to prostě nesepne. Mě by jí spíš bylo líto.
Ja jsem zkusenosti s malyma detma mela, ale samozrejme az s vetsimi treba trimesicnimi. Nikdo ti neda prebalit a vykoupat tydenni miminko, to si zkusis az na vlastnim. A Vasik mel pri odchodu z porodky sotva 2,5 kila takze priznavam, ze jsem byla taky vydesena, kdyz jsrm ho mela doma koupat. A muj muz zacal ted i u druheho ho prebalovat az ted kdy jsou mu skoro 3 mesice a uz je vetsi, do te doby se bal.Verim ze u kazdeho casem ten spravny instinkt ci sikovnost prijde, jen to nekomu dyl trva.
ja byla zvykla z jinyhc mimin at uz z kojenaku,nebo z deti co sem hlidavala.. vlastne i brachy sem si musela \"vychovavat\" ale co sem teda netusila,.jakej to bude napor na nervy kdyz to decko furt rvalo:D:D v kojenaku to rvalo taky-a nic to semnou nedelalo-tak si clovek rikal-sem imunni..ale kdepad.. ten vlastni rev byl horsi a tezsi zvladat:D
no ja nevedela jak se prebaluje,obleka a nic,nez jsem to videla v porodnici a nic jineho nezbylo to delat tak at je nepolamu...ja uprimne nemam tuseni dodnes,jak jsem propluli doted bez jednineho urazu apod a prezili vsichni....ja tvrdim,ze jak je dite venku,v matce se neco prepne a nejak to proste dela a vytesni veskere veci stranou..ja nedokazu prebalit cizi pokadene dite abych se nepozvracela,mam co delat uklidit po svem psovi,kdyz mel prujem,muj muz nedokazal krome nouze nejvetsi prebalit nase pokadene deti,ja nedokazu sahnout na cizi dite a utrit mu zvratky,natoz ho prevleknout at nezvracim i ja,u nasich to slo nejak samo,nastesti nebyli a nejsou zvracici ,atd...proste telo vypustilo nejakej hormon klidneho preziti a vse se nejak samo rozjelo
ja se ti klidne priznam, ze prebalit pro me \"cizi\" pokadeny dite je pro me proste problem... treba u segry jsem synovce neprebalila ani jednou (je pravda ze se narodil 2r pred Matejem a nejak jsem v tu dobu nemela ani zajem si to vubec zkusit a spis kdyz jsem videla tu podelanou plinku tak jsem zdrhala...) a ani ted neterinku 3m jsem ani jednou neprebalila..u vlastniho jsem o tom ani nejak nepremyslela, a proste sla a prebalila, asi proste proto, ze to je moje dite, takze tam mi ty michany vajicka proste nevadilyjinak ten odkaz na blog - je to svym zpusobem nadsazka, aby se lidi pobavili, protoze by to jinak nikdo necetl, ale rekla bych, ze i trochu obavy nastavajici maminy, ktera opravdu nevi co ji ceka a toho neznama se asi i trochu boji
První ke mně... Já měla svou první dceru v 17, kupu práce na ní podělala matka jejího otce(nebyli jsme svoji a už s ním nežiji, proto takové výrazy), já se jen dívala a vezla...Kluky jsem měla za hodně dlouho po dceři, na ty jsem už byla sama s manželem a nepřišlo mi, že bych neuměla s něma zacházet.Ale měla jsem v porodnici kolegyni, ta měla 4. dítě a nebyla schopná ho obléct do dupaček.
tak to mě vůbec netrápí taková máma může být stokrát zodpovědnější a lepší než ta, co během pěti vteřin přebalí paterčata a ještě si dá kafe
myslim, ze ani moje babicka to nema v sobe, kdyz chtela pravnoucata pochovat, trnula jsem hruzou. je mi tech zenskych lito, myslim, ze za to nemuzou, ale treninkem se to da naucit. moje babi mela v baraku svou maminku a ta se starala, co me mrzelo ale, ze si to nenechala vymluvit, pripadala si jak mistr sveta a detem litala hlavicka, ze jsem se na to nemohla koukat. hlavne zezacatku jsme spolu bojovaly, nechtela jsem ji je pujcovat
Popravdě nechápu, co tě vytáčí na tom, že cizí paní je totálně nešťastná, strhaná a unavená z toho, že si neví rady se svým miminkem. Já se k dětem radši ani nepřiblížovala, dokaď jsem neměla vlastní a to záměrně. Rozhodně mi nic neuteklo...a stejně to naskočilo automaticky. Ale taky by mi jí bylo spíš líto...
U nás v porodnici takové byly všechny. Všehny se to miminko bály chytit, bály vykoupat i přebalit že mu ublížej.Já proto, že jsem byla nějáká taková trošku apatická a ještě jsem k němu toho moc necítila jsem s ním manipulovala jako s každým jiným dítětem. Hodně jsme to dělali na praxi na škole. Takže mi to ani nepřišlo.Myslím, že je normální se pod vlivem hormonů bát o svoje malé miminko že mu člověk třeba nešetrnou manipulací ublíží.Mě když ted někdo vrazí do ruky mimino,držím to jak prase kost.

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

24 %
16 hlasů

71 %
47 hlasů

5 %
3 hlasy

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Jak být šik a fit i po 40
Unikátní publikace pro ženy, nejen po 40, v níž jedna z autorek podstoupila omlazující proces přirozenějšími metodami na vlastní kůži. Inspirujte se desaterem nejen pro ženu po 40! Jediná komplexní kniha o období po 40. Omlazení přirozenými metodami!
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40 – sebevědomá a v kondici