Vztekající se dítě - diskuze

Už ignoruju.Prostě se radši vzdálím a max. sleduju zpovzdálí. Zejména, pokud se jedná o dítko tmavší pleti. Stejně vedu i Helču. O případné oplétačky s policajtama a svědectvím nechci mít žádné oplétačky.

Hned si taky odpovím. U mě je to nastejno jak před tak teď. když vidím vztekající se dítě v obchodě že něco chce myslím si svoje o rozmazlenosti, ale je to možná tím že Ondra sice začne ale nechá si to vysvětlit za nějaký kompromis. Po zemi se mi válí doma a tam je mi to šumák neb to nikdo nevidí. Nad válejícím se dítěti venku, či jakoby tvrdohlavém nahlížím trochu jinak, právě z důvodu že by mohl mít nějaký problém, to vím z předchozí práce že se může dítko zaseknout a uklidnit je ho problém nebo by to vedlo k ještě horšímu stavu. Celkově mi je líto všech rodičů které mají vztekající dítě a musí snášet pohledy lidí kolem a někdy i nevyžádané rady.

Driv pred ditetem jsem si myslela o rodicich veci neprlis lichotive. Ted s Vasikem - ten to zatim neudelal, ale vim, jak se dokaze vztekat - ty rodice v duchu lituju, protoze mi je jasne, ze v takove chvili s tim ditetem nic udelat nemuzou. Pokud bych vedela, ze je dite nemocne, tak bych se spis snazila pomoct, jenze problem je, ze se to nepozna...

zalezi jaka je to situace-sou situace kdy vidim ze si za to muze matka- to si reknu neco pro sebe a obcas oocku koukam jak reaguje.. kdzy je to kamaradka a uz si nevi rady- povidame si o tom..kdyz je to uplne nekdo cizi, a jdu jen kolem- nezajima me to,.,

Zaujímám stejné stanovisko jako Helenice. Raději pozoruji z povzdálí.Holky se zas až tak moc nevztekaly a typický histerák jsem s nimi nezažila.

zdravotní problém mě asi hned tak nenapadne, ale nereaguji, teď po zkušenosti s histerickým vztekáním Nikči ty rodiče jen lituji, ono není zrovna milé vidět ty nechápavé pohledy lidí co nemají děti nebo to už prostě zapomněli, že tohle děti dělávají

no, před tím, než jsem měla dítě, tak jsems i pomyslela něco o rozmazlených spratcích, ale už jsem to nijak v hlavě neřešila :) Teď se Stázulí to beru podstatně jinak, ona je takový fajný typický vztekající se spratek

No před Alexem jsem si myslela něco o nešťastných dětech, kterým rodiče nerozumí teď už maximálně sleduji z povzdálí, zasáhla bych jedině, pokud by tam došlo k výrazné agresi ze strany rodiče.

absolutně nereaguju, mám taky vzteklounka, takže soucítím s podobně postiženýma rodičema a kdyby měl někdo řeči, tak by mě vyprovokoval k takové diskuzi, že už by příště taky jen chápavě přihlížel

Nereaguji.Vím jak se dokáže vzteknout Matyášek a jak je tvrdohlavý Tobiášek,takže si maximálně pomyslím,že nejsme sami a s rodiči soucitím.

nevím, jak jsem na to pohlížela dřív. asi nijak. dneska s nějakýma zkušenostma mě napadá (někdy!), co by mohla matka udělat jinak, a myslím, že vždycky je to tak, že by se měla uklidnit (což je můj největší problém a slabina, proto si toho všímám). a často mě napadne, jestli dítě není nemocný.prý se má matkám vyjádřit podpora - což já neumím, když je naštvaná na celej svět, ale když je docela v poho, usměju se , jakože vím, o co jde. žádný rady bych nedávala - ale kdoví, co budu dělat, až mi bude šedesát.

Co mám Markétku nikoho neodsuzuji. Ono vychovat dítě je dost náročné, takže proč se na někoho dívat skrz prsty, jen proto, že se mu dítě vzteká. Kor když o jeho situaci nic nevím.