Vytříděno. - diskuze

V 16 ne. Radši sama než s mamkou. Mě stačilo triko, rifle a klokanka. A ono dělalo i hodně, že jsem byla kuřák a mamka ne a samozřejmě, že jí to vadilo, ale sednout si s ní potom někam na kafčo a nedat si cigárko, to nějak nešlo. Tak možná proto.

@Marta81 Ha ha to by zkusila jednou si semnou u kávičky zapálit.My spolu chodíme,ale kupuji to co chce ona.To ona nosí.Když dostane peníze a jde sama tak koupí něco co potom nikdy nenosí.Ted chci ,aby si našla na netu co chce a já ji to koupím.

@Honafa Jo tak to se mi stává doteď, že si něco koupím a pak nemám odvahu to nosit Pokud vám to vyhovuje oboum

v 16jen sama..ja vlastne nikdy nebyla s mamkou na nakupech.. chodila sem si v cem me se chtelo...

S mamkou.Ale Cukřík si do toho moc kecat nenechal.

Dokud mi to oblečení mamka platila tak jsem na její rady dát musela chtě nechtě:)) Ale říct že je to strašný ať to nekupuje že nosit to nebudu to zas jo, to jsem říct mohla:))) A rozhodně jsem v 16 letech neměla peníze na to kupovat si oblečení sama, dostávala jsem 150-200 Kč na měsíc kapesného. Což by Gabka asi nerozdýchala :DDD

@luciasek84 Ta by si to představovala na den.A díví se,že to nemá,když má tatku v africe.

Já toho moc neměla. Žila jsem jen s tátou a podle toho to taky vypadalo. Takže já když něco měkkého dostala, tak jsem byla šťastná jako blecha.

Když jsem něco potřebovala tak jsem si koupila, stačilo říci jen o peníze, ale většinou jsem chodila si říkat o peníze 2x, protože to co jsem dostala nestačilo. Potřebovala jsem zimní boty a ony stáli nejlevnější 600 a já měla třeba jen 400 kč. Jinak co se týká oblíkání tak jsem byla hodně nenáročná. Stačilo mi pár hadříků. Spíš se kupovalo bráchům než mě. Já byla jak jejich chudá příbuzná. Ondra si měl loni koupit poprvé sám bundu na podzim, ale protože si žádnou nevybral přijel místo toho se dvěma ošklivými svetry (zrovna byli v Takku akce), které jsem pak vyměnila.Takže jsem poučena a Ondra nakupuje zásadně se mnou.

V 16 jsem začala nakupovat sama, hlavně bych na intru z mamčiného názoru zešílela.

Teda to je docela těžká otázka. Já si to ani nějak nepamatuju. Asi tak nějak po poradě. Rozhodně jsem neměla takový kapesný, že bych se z něj mohla sama šatit. Našla jsem se řekla bych na konci gymplu. Občas sportovní styl, jinak převážně elegance se sportovnějšími prvky. Na výšce jsem se jaksi v tomhle utvrdila. Jsem hodně sukňová a šatičková. S A pochopitelně vedou džíny. Na písek v kostýmku těžko. Naštěstí mám spavé dítě, takže se dostanu mezi lidi i večer, tudíž si stále ty šaty, sukně a elegantní vršky užiju. I když samo, že míň než dřív.

V šestnácti jsem ještě potřebovala sponzora, takže mamka chodila se mnou a já byla vlastně ráda, dodnes nerada chodím po obchodech sama. Ale vždy mi dala prostor ať si koupím, co se mi líbí, nikdy mi nic nepodsouvala a trpělivě čekala, až si vyberu.