Takže to probíhalo takhle: ve 3/4 na 7 jsem šla chystat vaničku a volala jsem na manžu, ať si jde nachystat Klárku na koupání. Nereagoval. Nalila jsem vodičku a zavolala na něj znovu, aby mu nevychladla voda. Zavolal zpátky, že teď nemůže, protože tam má hokej To jsem se už naštvala a řekla mu, že mi to je jedno, ať si ji okoupe třeba v 8, ale ať si tam pak sám dolije teplou vodu. Začli jsme se hádat, prý že jsem líná ji okoupat sama, tak jsem mu to hned vrátila zpět - ať se zamyslí, jestli náhodou není líný on a ať si spočítá, kolikrát za těch 5 měsíců Klárku koupal (0x) a přebaloval (3x)! Já přebaluju pořád a koupu každý druhý den, nikdy nebrblám, že se mi nechce. Tomu se říká lenost?? No když jsem vyčerpala co jsem měla ohledně tohohle tématu, zavřela jsem se do ložnice. Za minutu jsem slyšela, že koupat šel. Pak mě začalo napadat, že si asi těžko pamatuje, co všechno se musí důkladně umýt a co potom - krém proti opruzeninám, vyčistit uši a nos, kápnout vitamínek... Tak jsem to napsala na papír (jen ty důležité věci) a donesla mu to tam. Řekl mi, že žádný návod nepotřebuje, ale později se do něj kouknul a volal mě k čištění uší, jak na to. A taky nevěděl, kde najde pyžámko. Když jsem se ho zeptala, jestli jí natřel dupu tím krémem, tak mi neodpověděl, ani když jsem dotaz zopakovala. Uražený. Tak jsem se na něj vykašlala a šla.Teď už je to trochu v pohodě, v lepším tónu jsem mu řekla, že se od teď budeme střídat. Nic na to neřekl. Už celkem komunikujem a snad to do doby než půjdem spát bude úplně OK.Tak držte palečky