Výchova,výchova - diskuze

Více méně tak, jak k těm dětem. Taky ty ostatní lidi nebiju.Tátovi někdy spílám (ale u toho nekřičím, spíš lomím rukama), protože co ten občas vymyslí, já na to nemám. On si asi přečetl příručku \"Promyšleně nasíráme mladé rodiče\" a jede podle toho. Ale je to úplně boží, bezva divadlo pro okolí.K mamince jsem kapičku uctivější.Ani s Pepou po sobě neřveme.Asi ze všech lidí na světě nejvíc nadávám tomu svému tatínkovi. Toho i biju, většinou nějakým polštářem nebo něčím měkkým, co mám po ruce. Tam jde fakt pacifismus stranou.Pea řve furt, ale na mě ne, to mě asi fakt má rád.

tak na přítele řvu jen já a to když bouchnou saze ale není při tom malá,když si s ním potřebuju něco vyříkat vezmu ho do jiný místnosti a to na něj neřvu.jinak k ostatním, chovám se k nim tak jak se chovají oni ke mně

Doufám, ze slusne. Alespon se o to snažím.U nás, když nekdo kricí, tak jsem to vetsinou já. ( Ale casto to není). Tom na me nekřičí. Občas houkne na deti a to už teda jako musí byt.

@velvet20 Tak to my když bouchneme, tak to je Itálie hned a na místě, děti neděti.My teda bouchneme tak 2x ročně, ale to pak stojí zato. Musím nás ovšem pochválit, že i když teda už řveme, tak si nenadáváme a řveme o sobě slušně. Většinou začne řvát i Maruška, ať se nehádáme a odvážně se sápe na rozčilené rodiče, aby jim zacpala hubu.

chovám se tak, jak chci aby se chovali i ostatní :-)S partnerem ani tak po sobě neřveme, jak spíš mluvíme pohrdavým tónem, neb zpravidla řešíme něco, v čem ani v základu nejsme schopni se shodnout.

na sebe s uzem nekricime,ani se nehadame,sdelime svuj nazor,nechame si cas na prebrani a pak se o tom bavime...na cizi servu treba coklare s coklama na volno,servu babu ci dedka duchodce co jedou na kole po chodniku a cekaji ze jim moje deti uhnou,na zname apribuzne nekricim.,,,bud mam blbe poznamky a nebo je zacnu ignorovat nebo zustanu uz jen pri odpovedich typu ano ,ne ,nevim a tudiz jim je to pak neprijemne bavit se sami se seboua nechaji me zit

Chovám se slušně jak venku tak doma.No doma se někdy hádáme,teda spíše já kříčím,ale dávám si bacha,aby u toho nebyli kluci,oni to špatně snáší.

no jejej..kricim casto a furt:D na cizzi nekricim- to sem jen ironicka, s debilnim tonem hlasu:D

My se obecně máme hodně rádi, takže Barča i Ondrášek jsou takoví tuliví ke všem v okolí, k mým kamarádkám i k babičkám, protože to vidí doma a považují to za samozřejmost. Samozřejmě se občas pohádáme, ale to zas já to před dětma neschovávám, prostě stejně jako někdy zakřičím na Barušku tak musí vidět, že i my s Tomem se můžeme navzájem pozlobit. A taky pak vidí, když se jdeme třeba jeden druhému omluvit.

Já když slyším, že na sebe lidi řvou, tak se mi dělá fyzicky špatně. To mám z dětství. Takže ne. Maximálně zakřičím na prckovou, pokud se řítí do nebezpečí.S partnerem na sebe nekřičíme, my se celkem shodneme, takže není důvod.

@zajic tak my taky na sebe nenadáváme, maximálně si ulevím pod nosem jakýho mám doma někdy nechápajícho blbaale my se teda hádáme fakt mimo, před malou to nebylo nikdy

jak já byla hodná tichá holka tak teď jsem uřvaná ženská , ale mám to po tátovi, prostě hned vylítnu, ale nemám to ráda a snažím se nekřičet, myslím že poslední dobou se snažím dost, manžel se taky snaží, teda nekřičí na mě (to bylo jen v době krize, teď se snaží ), ale křičí občas na Nikču, pak se navzájem krotíme, protože nás to mrzí, ale není to každý den, to ne, jen nám prostě občas ulítnou nervy