test DNA - diskuze

před pár týdny jsem svoji drahou polovičku transportovala ze sleziny -no -měl celkem slušně naváto...co si budeme nalhávat:-( a cestou začal mluvit o DNA testech. brala jsem to jako opilecké blábolení a reagovala na to přiměřeně, ale červíček už zahlodal..... začala jsem o tom přemýšlet. nejdřív jsem se vnitřně urazila - jasnej projev nedůvěry!! ale za chvíli šrotování se mi v hlavě vylíhla taková divná myšlenka: všichni chlapi jsou proti nám ženám ve velké nevýhodě. my holky totiž víme, čí mimino čekáme:-) narozdíl od nich, kteří musí spoléhat na naší věrnost a svojí plodnost. a tak jsem pomalinku došla k názoru, že vlastně test DNA není nic ponižujícícího ani nežádoucího a že je vlastně docela vhodnej - k záměnám miminek v porodce dochází... to všechny víme.... takže čím dřív se potvrdí že mimino co máme doma je fakt naše, tím líp.byla jsem na sebe dost hrdá, jak hezky jsem si všechno vysvětlila a zdůvodnila a zavedla na toto téma řeč. bohužel za střízliva. koukal na mne jako na blázna - o čem že to melu - na náš rozhovor cestou ze sleziny si pochopitelně nepamatoval. smetl to ze stolu docela razantně - né že by to nehřálo:-) - ale já mám v sobě takovej divnej pocit, že by to třeba fakt chtěl vědět na jitotu,konec konců ve víně je pravda. tak mne napadlo, dát mu sadu na určení otcovství k narozeninám, které bude mít chviličku po narození mimina. ale nerada bych ho urazila nebo naštvala... co si o tom myslíte?