Ahoj všem :) Jsem tu poměrně nová, ale nemám ve svém okolí žádnou maminku, tak snad si mne vyslechnete aspoň vy.Mám velký problém s tchýní. Už od seznámení s manželem mne silně nesnášela (vybrala manželovi nevěstu a on si dovolil jí nechtít), ale vygradovalo to, když jsem si dovolila pořídit si s manželem syna. Abyste rozumněly, manžel má z prvního manželství dceru a tu babička zbožňuje, miluje, hraje si na její mámu apod. Už v těhotenství jsem dokola poslouchala srovnání o těhotenství mém a bývalky mého muže, o tom jak byla skvělá matka, jak byla dokonalá, perfektní, že cvičila s dítětem Vojtovku (předčasně narozené) atd. Prostě hvězda hvězd. Po porodu jsem byla týden v porodnici daleko od nás, po návratu se na malého skoro nepodívala (bohužel bydlíme ve stejném domě, oni v přízemí, my v podkroví), poprvé si ho vzala do náruče v jeho čtyřech měsících, pusu od ní nedostal dosud - skoro půl roku. Vždy se vymlouvala, jak má špinavé ruce, jak musí tam a tam. Když jsem jednou nechala v autosedačce malého na chodbě a rychle vyběhla pro čepičku v domnění, že když tam se mnou kecala tak ho pohlídá, čuměla jsem jak puk. Přijdu po půl minutě, malý sám se dvěma velkými čokly a tchýně na netu v obýváku. Málem mě šlehlo! Minule zas nadávala tchánovi, že si dovolil mávat na malého a říkat mu \"Ahoj\"! Postavila před něj manželovu dceru a hučela, že jí takhle nemává. Holky, je mi z toho tak smutno, tak moc mě to za malého bolí, ale co s tím??? Manželova dcera mě o to víc irituje a to se rozhoduje zda u nás nebude v plné péči. Hrábne mi a skončím zavřená v blázinci :(