banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Tak já nevím, už tomu nerozumím. - diskuze

17 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Před nějakou dobou jsem se začala častěji vídat s jednou maminkou, která má o čtyři měsíce mladšího synka Honzíka. Přišlo mi, že si celkem rozumíme a že nás ráda vidí, ale poslední dobou je to nějaké divné. Nechtěla, abychom jezdili na návštěvu, protože je Honzík nemocný. Mluvila jsem s ní o tom po telefonu a zřetelně jsem slyšela jinou maminku a další mrně. Nechápu, že jiná máma přijede na návštěvu s prckem, když je mrně domácích nemocné. Ale budiž, každý jsme jiný. Moje nejlepší kamarádka na mě kašle. Od samého začátku měla silné řeči, že mi pomůže s malým, bude jezdit vozit, bude za mnou jezdit, aby mi nebylo smutno. Od narození malého tu byla asi dvakrát. Letos mi dokonce zazdila narozeniny, neposlala sms, e-mail, cokoliv. Ozvala se po týdnu s klasickou výmluvou, že nestíhá. Proboha, já mám dítě, domácnost a vlastně i práci, protože Bublinova rehabilitace a všechno kolem něj je neustále telefonování, papírování, vyřizování atd. A čas si vždycky najdu, abych se za ní stavila v práci, doma, popřála jí. Kamarádka Peťka má teď osobní i finanční problémy, ale řeší si to sama. Neviděly jsme se už přes půl roku, ale ozve se, zavolá, napíše. Argumentuje tím, že by nebyla dobrá společnost a tím, že mám svých starostí dost a nechce mě otravovat svými. Moje mamka se tu staví jednou týdně a hodně si telefonujeme, Láďa se snaží a každý víkend naplánuje tak, že jsme u někoho, abych se dostala mezi lidi. Ale na těch návštěvách to není tak růžové, protože jsem nevypovídaná, tak melu melu melu a najednou koukám, že všichni sedí a prostě se nedostanou ke slovu a je jim trapné mě přerušovat. Strašně moc bych chtěla mít kamarádku, které bych zavolala a mohla si s ní dát kafíčko, skleničku vína, posedět, popovídat, probrat plíny, kakání, šminky, nové filmy, pomluvit chlapa, postěžovat si na to, co mě trápí. Já vím, že jsem problematická povaha, ale to se fakt nenajde někdo, kdo by se mnou kamarádil bez výhrad a toho, že to budu já, kdo bude uměle udržovat kontakt a pak zjistit, že to vlastně chcíplo na nudu? Omlouvám se holky, ale muselo to ven.
Je strasne tezke byt bez poradneho kontaktu s lidma a bez kamaradek , taky jsem si tim prosla, ale proto, ze jsem mela kamaradky stovky i tisice km daleko. Mely by jsme zalozit BOL-acke sidliste a prestehovat se na jedno misto .
@plaz to by bylo super moc mi chybí kontakt s lidmi
no vidis to, me neprijdes nejak konfliktni, me se zdas strasne hodna.
pobavila mě představa, jak sedíš na návštěvě a meleš a meleš ale vážně, mě se to stává taky!!! stávalo se mi to teda občas i dřív, hlavou se mi honí jedna myšlenka za druhou a nejde to zastavit. a je to vážně trapný!já naštěstí mám trochu tyto věci s kým řešit, ale na můj vkus taky málo, protože ty dvě holky, co se s nima občas vídám, nejsou moje původní kamarádky, stýkáme se až kvůli dětem, a to jednak není ono a hlavně, ony mají svoje dětný kamarádky, se kterýma ten čas tráví přednostně. a já jim nepokrytě závidím, když třeba jedou někam na víkend, kde je jich několik rodin s dětma. navíc obě budou mít v brzku druhý, to už vůbec nebudou mít časnení tam u vás nějaký mateřský centrum? sokol, kde by byl program i pro malý děti? nebo tak něco?ale máš dobrý, že máš super manžela, který to chápe a bere tě mezi lidi a předpokládám, že si s tebou i povídá..
mě teda taky přijdeš děsně hodná. Ale jinak jsme na tom v kamarádkách podobně. Kamarádky, který jsem měla, studují, některé jsou ve světě, žádná nemá děti, takže jsou prostě jinde, než já. A tady u nás, na malý vesničce je nás ženských s mimčama jen pár a většinou si každá \"hraje na svým písečku\" takže defacto žádnou kamarádku taky nemám poblíž. A chybí mi to stejně jako tobě, ale vynahrazuju si to tady na bolu:-)
Pokud kamarádka o tebe nestojí tak si z toho nic nedělej. Jestli tě to uklidní já taky žádnou nemám. Pomáhá mi to, že chodím do cvičení a občas někoho známího potkám, když jdeme s Petříkem nakoupit.
Taky jsem měla hodně let tyhle pocity.Přesně to samé jak ty.Pak jsem najednou měla 3 děti a fakt jsem neměla na kamarádky čas.A jednoho dne jsem to byla já,kdo se díval do země,když někoho potkal,nebo jsem zahla rychle za roh.Tak jak to předtím dělali oni mi.Byl to osvobozující pocit.Že se někdo chce se mnou bavit a né ja s nima.Tak nějak se to vyrovnalo,mám par kamarádek,míst kam mužu zajít a jsem spokojena.A pak mám bol,to je moje ventilace.Nevím jak ti poradit,asi počkat až se ta pravá pro tebe najde.
jo,ja te chapu..nevidim zive duse a mluvit nemam s kum krome manzela...a pokud se dostanu aspon k nejake bolce tak nepokecam moc,kvuli goblinum...ale musime to vydrzet...kdybys bydlela bliz,tak za vama klidne jezdime
To je skoda. Me taky prijdes jako fajn holka.
taky nemam zadnou kamaradku,ktera by mi pomohla a s kterou bych pokecala.v realu myslim.mam jenom nejlepsi kamarakdu terulinka,co jsme si nasla tady na bolu.ale bydlime strasne daleko od sebe.denne si pisem maily a resime vse..fakt vse.navic ma dite stejne stare jako je alex (o den starsi) a vsim si prochazime spolu.kazdy den si povzdechnem-chjo,proc nebydlime bliz.ze by si deti hraly spolu,pomahaly jsme si atd.obe nase tchyne stoji za ho*no,nikdo nam s nicim nepomuze atd.je mi z toho smutno.jsem moc vdecna za bol.kolikrat sem ani nechci psat svoje trapeni atd,si rikam,boze koho zajimas..nejak to proste vzdycky preklepnu to blbe obdobi a jedu zase dal...
hmmm, jsem na tom stejně. mám pocit naprosté sociální izolace. přeci jen mimino není ten pravý partner na některý druh komunikace taky bych potřebovala nějakou kámošku s přibližně stejně starým dítětem, nebo aspoň s dítětem bezdětní kamarádi samozřejmě nemůžou chápat problémy, které řeším. to ani nečekám. ale občasný telefonát nebo mail, jak se mám, by potešil
Já myslím že si tím občas projde každá a od toho tu jsme pro tebe Víš, já bych za takovouhle kamarádku jak píšeš, se kterou dáme kafe a děti si můžou spolu hrát, můžeme pokecat a probrat problémy a občas prostě jen tak sedět a smát se dala kdovíco. Bohužel jsem se odstěhovala do Prahy za školou a prací a nechala všechny příbuzné v Lípě. Tady zase sice kamarádky mám, ale bezdětné nebo daleko. Ono se sice řekne praha, ale to je taky daleko Takže až budete na tom boláckém sídlišti, dejte vědět!!

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

27 %
19 hlasů

68 %
48 hlasů

6 %
4 hlasy

Celkem hlasovalo 71 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Jak být šik a fit i po 40
Unikátní publikace pro ženy, nejen po 40, v níž jedna z autorek podstoupila omlazující proces přirozenějšími metodami na vlastní kůži. Inspirujte se desaterem nejen pro ženu po 40! Jediná komplexní kniha o období po 40. Omlazení přirozenými metodami!
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40 – sebevědomá a v kondici