Svobodní a bezdětní žijící s rodiči - diskuze

dost casto tak ziji,ze si je rodice tak kolem krku uvazali a dost casto umyslne..maji jednoduchou a levnou pracovni silu a zdroj penez...a uricte ve 40 je uz dost ovlivnitelny jen rodici...sam se nikdy nenaucil rozhodovat a zit...a pohled na muze a zeny je asi ruzny..ja nevim..ja na ne nepohlizimnijak..jsou to jen lidi

myslím, že lidi, co zůstanou bydlet sami s rodiči tak dlouho, jsou divní, obzvlášť, pokud vydělávají a tak. na druhé straně jsou jejich rodiče často již ve věku, kdy potřebují víc pomáhat, takže odchod od nich, po tolika letech, je tím komplikován. určitě jsou tito lidé rodiči snáze ovlivnitelnímoje matka tvrdí, že je pravdou odvěkou, že kdo se neožení (resp. nezačne s někým žít) do 30 let, už ani nezačne a jestli jo, tak je to průšvih a nefunguje to. určitě je pohodlnější bydlet u rodičů a je to i o zvyku všech zůčastněných stran.na svobodnou a bezdětnou ženu se hledí jinak. ona se i jinak cítí, myslím, že většina žen děti a rodinu chce a trápí se tím. víc je jim to předhazováno, kamarádky se tváří lítostivě a vymýšlí, s kým ji dát dohromady..kdežto chlapi se mohou stylizovat do role donchuánů a spokojených starých mládenců, co si užívají života, u žen toto nevypadá přirozeně a nevěří se jim to, ani když si opravdu tuto životní cestu doprovolně zvolí.

Ja si myslim, ze kdyz clovek +- do triceti nenajde partnera a nezacne zit vlastni zivot, tak je uz na jedne strane pohodlny a na druhe uz ma i strach ze zmen atd. V mladi jsme vetsinou tvarnejsi i odvaznejsi.

z vlastní zkušenosti to vidím tak, že je to jak o osobnosti člověka, který tak žije, tak o výchově jeho rodičů. Mýmu bráchovi je 35, žije v bytě po mých rodičích, ale ve středu jede na návštěvu do domu rodičů a v pátek je tam zas a je tam vykydnutej až do neděle do večera, kdy odjíždí tak kolem desáté, protože se mu domů vůbec nechce!!! Pere a žehlí mu máma. Vařit neumí, o víkendu se u rodičů rád nají. Myslím si, že tito lidé (hlavně chlapi), co se nemůžou osamostatnit, jsou i tak nějak divní, s bráchou si moc nerozumím, protože je úplně jinej než já a ke všemu naši k němu stále mají vztah (hlavně máma), jako že je to chudáček bezbranné mláďátko, co potřebuje pomoct. On přítelkyni nemá, nemůže si žádnou najít a vím, že je to tím, že je prostě jinej a divnej, ač je to celkem pěknej kluk. Ale celkovou chybu vidím hlavně na straně rodičů.

znám ve svém okolí 3 případy, všichní muži, ale co chci říci, že ve dvou případech jim zemřel otec a maminka je sama. Nemusí jít tedy vždy o pohodlnost či \"neschopnost\" najít si partnera, ale naopak o pocit povinnosti postarat se o rodiče...

je to jejich věc, ať si žije každý s kým chce ale závislost dětí na rodičích a taky naopak se úměrně společným životem prohlubuje a pak je těžší najít si partnera, který by to byl ochotný tolerovat a odpoutat se.. někdy třeba matinka je zvyklá vidět synáčka každý den a chodila by s ním všude - na nákup, po doktorech, do jeho práce, na pivo i do kina hodně taky záleží na tom, co mají společného - jestli jen bydlení, protože to je levnější než držet dva byty nebo rodiče i vaří, perou, žehlí, ustýlají a uklízí \"pokojíček\" to už je silná závislost

Podle mě už je to pohodlnost, prostě jim mama hotel vyhovuje. Nemusí se o nic starat, máma uvaří, uklidí, postará se. Samozřejmě nepočítám případ, kdy jeden z manželů umře, jak píše Dejmalka a dítě prostě nechce nechat třeba matku samotnou. Ale i to je riziko, aby si matka třeba tím nenahrazovala manžela a nestala se z ní nějaká furie. Ve 40 už je to podle mě opravdu ostuda, když tam člověka fakt nic nedrží, to už je podle mě čistě záležitost rodičů.

Určitě se na ně nepohlíží stejně. Svobodná žena je stará panna kterou nikdo nechce a svobodný chlap je king který si jen užívá Když někdo studuje vysokou a v 26 je ještě u rodičů tak to chápu, prostě nemá kam se vrtnout a z čeho platit. Ale jestliže nastoupí do zaměstnání a dalších 5 let žie u rodičů, přijde mi to divné. Ve 40 letech už vůbec nemluvě:) Ale znám takový případ osobně z práce. Myslím že v tomhle věku už ani na nějaký super vztah nenarazí, hodnoty má někde úplně jinde a když 40 let žiješ s rodiči, pak se těžko přeorientuješ na nepořádnýho odmlouvajícího chlapa:)

Nechápu proč ještě v tomhle věku žijí doma. Já se těšila od 15 až vypadnu :DDD A od 18ti jsem taky doma už nebydlela. Podlě mě je to nepřirozené a v některých případech až krajně nezdravé :)Asi je to pro ty lidi pohodlnější, že se o sebe nemusí starat sami? Fakt nevím. Já se divím i těm rodičům, že to tak nechávají. Jasně, že v případě nouze budou mít děti u nás dveře otevřené, ale jinak pevně doufám, že tu do třiceti strašit nebudou.

@Dejmalka taky znám takového pány, opravdoví problém přišel když opuštěná maminka, láskyplně opečovávaná jediným sinem zemřela a ten je teď ve svých 45 letech jako kůl v plotě a jen težko si bude hledat partnerku, měnit svůj zaběhnutý režim a přizpůsobovat se jí.Můj názor na tento konkrétní případ je sobeckost rodiče :(

@nadule1 je to pohodlnos, všechny případy které znám to dělají z lenosti. A já když jsme se odstěhovala od rodičů tak jsme je konečně pochopila, přibylo mi tolik práce, až jsme se divila

Proc ne? Kdyz si nezavazi.K nasim se do 3+1 urcite lepsi vleze segra, ktera je zatim sama (ale te je 25 a jezdi jen na vikendy, pres tyden je v Brne), nez kdybychom se jim tam nasackovali my 4, to by byl hukot.Tady myslim kazdej druhej bydli s rodicema, ne?