svěřily by jste se ??? - diskuze

Těžko říct, že? Jestli by se člověk styděl přiznat, že se něco takového děje jemu, že to dopustil. Za sebe můžu říct, že pokud by chlap týral děti neváhám ani minutu a snad i sebe bych nenechala. I když je asi těžké se pak z toho vymotat. Ale snad bych to nedopustila a dokázala se svěřit a něco s tím udělat.

Já nejsem moc svěřovací typ, takže bych s tím měla asi problém.... ale na druhou stranu umím dost dobře žít i sama, bez chlapa se nehroutím, umím se o sebe postarat a mám dobré zázemí v rodině, takže jsem přesvědčená, že bych žádné násilí nepřipustila. Fyzické násilí i psychický teror je mi natolik odporný, že bych po první takové zkušenosti odešla.

Taky bych na děti nenechala dopustit. Ale přijde mi hodně zarážející, jak jsou lidé k sobě lhostejní. Stalo se mi, že když jsme šli k rodičům manžela do paneláku, nějaký chlap, (asi opilý jak to prase) hulákal na celý barák...rozléhalo se to na celé sídliště. Samozřejmě byl sprostý. netuším, jestli tam byli i děti nebo jen žena. Ale přijde mi, že kdyby někdo tohle dělal skoro pořád, měli by ho naprášit sousedé a zavolat na něj poliše, ať ho vyvedou klidně na 10 dní z domu. Jenže opravdu všichni žijí ve strachu. A radši koukají vedle. Já bych asi zavolala. A vlastní zkušenost??? Samotná týraná žená se většinou bojí a pokud je to možné a únosné, tak spíš jen tak volá o pomoc. Maminka žije s mým otcem dodnes. A to jsem si užila takové dětství, že jsme výjimečně, ale přeci, když už bylo hodně zle, museli o půlnoci utíkat z domu. Byla na něm závislá... po všech stránkách. Hlavně té finanční, teda zabezpečovací. A když jsem byla starší a rozmlouvala jí skoro v dospělosti, že odejdeme. Říkala kam??? Za co budeš studovat??? Já to neutáhnu z inv.důchodu. A tak jsem sice dostudovala ale bohužel takhle prožitých 25 let života Je to k zamyšlení. CO matky pro své děti neudělají

Jémimánku. Já jsem v tomhle hodně neoblomná a tvrdá. Tvrdím od začátku že mi jednou dá facku a sbalí si svých 5 švestek. Horší násilí už ani neuvažuju. A vztáhnout mi ruku na dítě a bezdůvodně ho psychicky a fyzicky napadat, letí i bez toho ovoce. Já jsem hodně tvrdohlavá a jsou věci které bych nepřežila. A také nejsem na našem taťkovi finančně závislá takovým způsobem že bez jeho peněz bych umřela hlady, to spíš bych se z toho psychicky zhroutila, ale někde mimo, aby o tom nevěděl a aby to nepocítily děti.

těžko říct jak by se člověk v takové chvíli zachoval ale vzhledem k tomu že mám kam jít a skvělou rodinu tak bych okamžitě sbalila věci a odešla..

težko říct, teď tvrdím, že byhc to někde řekla, abych v tomnežila dlouho a moje dítě také ne.. ale možná až by se to dělo, přepadl by mě strach a držela bych hubu..ikdyž si říkám, že já jsem tvrdohlavá a nic bych si líbit nenechala.. jakákoliv facka by padla, a už by nás tu neviděl.. a kdyby něco dělal dítětiat už fyz.nebo psych. letí hned...

Já za sebe můžu říct,že bych se obrátila na Policii.Nenechala bych ubližovat sobě,natož dětem.Nikdo na světě nemá právo ubližovat druhému.

Já si myslím, že strašně závisí na situaci, v jaké se ta žena nachází. U Monyové nechápu, že s tím něco nedělala - byla finančně nezávislá. Což si právě myslím, že u mnoha těch týraných je právě problém, proč s tím nic nedělají. Pokud třeba i mají to dítě a jsou doma, závislé na příjmu od manžela, tak si nechají namluvit leccos. Taky se možná ty ženský stydí, bojí se, že je společnost odsoudí, že je to jejich chyba... Navíc ten chlap je většinou nejen bije, ale i týrá psychicky... Sama nevím, jak bych se v takové situaci zachovala. Myslím si, že bych si ubližovat nenechala, dětem rozhodně ne. Ale naštěstí jsem nikdy v takové situaci nebyla.

Já mám naštěstí rodiče, na které se můžu kdykoli obrátit, takže bych asi hledala útočiště u nich. Příjemné by mi to určitě nebylo, ale než žít v něčem takovém a nechat ubližovat dětem. Ale každý tu možnost bohužel nemá.

tak to vazne nemohu rict.Ale vzhledem k me povaze bych rekla,ze bych se nedala.Mozna kdyby se to stalo jednou ,2x,ale jakmile vickrat, rekla bych,ze by to sla resit. Ale vse zalezi na situaci.Moje mama byla poprve vdana a po roce svarby dostala facku a kvuli te facce se hned rozvedla.Zajimave je,ze pak rikala,ze kdo vi,ze celkove by s tim prvnim manzelem asi byla stastnejsi nez s mym tatou.Ale to je trochu od veci

Ja si myslim, ze kdo ma takove sebevedomi, ze by zdrhnul, tak ten se do takove situace nedostane. ze nasilniky pritahujou takove ty uslapnutejsi mene sebevedome typy.

tak já si stojím zha tím že kdyby mi jednou natáhl tak se balím a jdu...a všem bych to řekla že je to slaboch co bije žensý