Strach o život.. - diskuze

Strach o muj život jsem snad neměla nikdy.O děti a Martina to se bojím pořád.A to jsem se několikrát topila,spadla ze skály,prožila noc venku v bouřce a vychřici.

@Honafa Když jsem neměla Kubíka, tak jsem taky o svůj život moc nebála. Ale teď, když už Kubík je, tak se bojím, aby se mi něco nestalo a on nezůstal bez maminky..

Strach o svoj život som mala keď sa mi objavil nádor na brušnej stene a čakala som na výsledky či je to zhubné.Vtedy mi nebolo všetko jedno.Potom keď ma raz ex skoro zabil.Na to radšej ani nespomínam.Život si veľmi vážim.Je to ten naj.dar

Jo, když jsem byla na podzim na operaci, tak jsem se taky bála - přece jen statisticky vzato se občas někdo neprobudí a kdo by vychovával moje broučky? Připadala jsem si trochu jako blázen - dokonce jsem měla jejich fotečku v knížce...

trochu jsme se lekla po porodu, kdyz najednou doktorka poprosila terryho at zazvoni na zvonek a pribehlo asi 6 lidi a zacli kolem me poletovat - hrozne jsem krvacela - ale je pravda,ae to jsem tolik nevnimala - to mel o muj zivot poprve asi strach spis Terry.( aspon to rikal)Ja jsem se asi nejvic bala a videla se rozsekanou v aute s jednim mym kamaradem kteremuchyby pud sebezachovy.Bylo to jeste za svobodna,ale mnohokrat.Jsem byla uplne zaprena nohama a vsechno. Dvakrat jsem musela zarvat at zastavi a vystoupila si.nebyl schopnej svoji jizdu zopatrnit.Nejhorsi byly jeho zamerne hodiny na snehu v Orlickych horach na krizovatce ( debil)

@lirpa Tak přesně takhle to mám i já - dokud jsem nebyla těhu, tak jsem byla celkem v pohodě, ale pak jsem se začala bát, abych Klárku v pořádku donosila a po porodu už klasicky - aby se jí, manžovi, nebo mi něco nestalo, protože bez nikoho z nás tří si život představit nedokážu.

Hmm tak já se přiznám, že už od včerejška přemýšlím a nic moc mě nenapadlo. Spíš se bojím o ostatní než o sebe. Jednou jsem měla autonehodu, pršelo a kamarád nějak nezvládnul řízení. Seděli jsme s Tomem vzadu. Auto šlo párkrát přes střechu z takovýho svahu. Ale ani tenkrát jsem se o život nebála - to jsem asi nestihla. Spíš to byl hroznej šok. Pak jsem se dost dlouho bála vůbec autem jezdit a dodneška mám problém, když mám jet s někým cizím...A jednou ve mě pořádně hrklo, když jsem bydlela na intru na Skvrňanech a šla na tramvaj. Přecházela jsem silnici, rozlídla se - nic nejelo. Pak jsem se znova rozlížela, když jsem přecházela tramvajový pás a v momentě, kdy už jsem měla nakročeno po tom tramvajovým pásu projel nějakej debil v bavoráku. Kdybych byla o vteřinu rychlejší, tak mě tenkrát smetl.

já snad u porodu,to jsem opravdu měla pocit,že tohle už nemůžu přežít.a přežila a dokonce dvakrátjinak většinou mám strach o ty ostatní kolem mě.Bojím se jezdit autem jako spolujezec a i dalších věcí,ale to je na jiné povídání

o sebe se nebojím, jinak mám strach o ostatní. Naposled jsem měla strach o tátu po operaci. Předtím to byl můj manžel srazil se s vlakem. Synovi bylo 3 měsíce, málem jsem přišla o mlíko. Musela jsem se zase rozkojit. Hrůza.

No já o sebe tak nějak ani taky né,ale o svou rodinu a příbuzné,hodně..Vždy vidím ty nejhorší scénáře!!Mého vždy zdravého taťku přepadlo \"cosi u srdíčka\",byl hospitalizován v nemocnici,no to jsem měla o něj šílenej strach!!!!A jednoho dne,jsem volala švagrušce a ona mi s brekem řekla,že se můj bráška naboural na motorce..Měl tenkrát polámaná žebra,otřes mozku,když mi řekla celej průběh,tak jsem bulela a bulela a navíc ho hned pustili domů..No a to jsem měla hroznej strach,aby neměl vnitřní krvácení!!!Naštěstí žebra srostla a je v pohodě,ale jakmile ho vidím odněkud odjíždět na tý motorce,mám o něj úplně šílenej strach,musím říct že o dost větší než o manžu když jezdí autem!!!Přijde mi ta motorka taková extra nebezpečná!!!No a o Filípka mám strach furt velkej,pořád koukám,aby se o něco nepíchl,aby si o něco nerozbil hlavu,no prostě si někdy říkám že přeháním,ale opatrnosti není nikdy dost!!

hm...po oznameni ze jsem nemocna a pak pri krvaceni do bricha po porodu cestou na operacni sal.. a ty se neboj....vse je a bude ok...

@Liberte bojím se strašně o Natálku, o manžela.... čeká mě operace a bojím se, co by kdyby.... co by bylo beze mě, že bych si neužila život s dceruškou a to by bylo nejhorší co by se mi mohlo stát