Miku, pokud ti to nevadí, tak nech maličkého spinkat u sebe. Vím,že to není správné, ale jsou prostě miminka,která mají silnou fixaci na maminky a zbaví se jí, až hodně pozdě. Malý spinkal na střídačku u nás v postýlce a ve své a nikdy jsme s tím problém neměli. Přes den ho dávám spát do velké postele a na noc do naší a spinká všude. Je ale fakt, že ze začátku to byl maličko boj ho donutit, aby spal ve své, taky měl období, že ode mě nechtěl ani na minutu. Buď ho nech spinkat u sebe anebo to prostě budeš muset vydržet a z odpuštěním ho nechat vyřvat, aby mu došlo, že tím nic nezmůže. Prostě ho nakrm, pomazli ( nebo jestli máte jiné uspávací rituály ) a dej ho do jeho postýlky, pohlaď ho a řekni mu: \"Hezky spinkej, broučku.\" nebo něco jiného, ale najdi si větičku, co nebudeš měnit a budeš říkat pořád tu samou. A pak prostě odejdi z ložnice. Vrať se tam tak za dvě tři minutky a zase pohlaď ho a zase řekni tu větičku. Prodlužuj ty intervaly, kdy se tam vracíš. Tohle jsem si nevymyslela, ale vyčetla z knížek a časopisů. Upozorňuju, že to zabírá až třeba po třech čtyřech dnech. Teď momentálně je maličký ve fázi, kdy tě bude zkoušet, co mu dovolíš. Zeptej se tu ostatních maminek, jsou to malí vyčůránci. Vím, že tě bude bolet, jak bude plakat a volat tě, já při první téhle noci bulela s ním. Je nutné, aby pochopil, že je čas na spinkání a místečko pro jeho spinkání je jeho postýlka. Jinak k ránu si ho na dospání beru taky k sobě, takže to fakt není nic proti ničemu. Jen je nutné, aby si uvědomil, že spinká se ve svém pelíšku.