slýchávám poklony - diskuze

popravdě ne, on to stejně neocení. Kdysi jsem jako mladá snaživá přítelkyně měla potřebu pořád uklízet, vařit, péct, vařit, péct... ale on mi pořád říkal, že to dělat nemusím, že to jako nevyžaduje. Dobu jsem to nemohla pochopit, já to tak ráda dělala a přišlo mi, že by se to tak dělat mělo, ale nakonec mě to fakt omrzelo. On pochválí, když je dobré jídlo, dobrá buchta nebo dortík, když je hezky uklizeno, ale nedrbe mě, když to není a k životu to nepotřebuje. Takže já vařím, protože já chci, uklízím, protože já chci, večeře teplé nedělám, páč to fakt nechci , buchty peču pro sebe a dítě, ne pro něj. Všechny věci, které dělám, dělám kvůli sobě a děcku, on se jenom veze na společné vlně (sní to jídlo, dá si tu buchtu).

já teda doma přes týden vařím jen pro mě a Verču, teplé večeře tatínkovi fakt nedělám o víkendu samozřejmě vařím pro všechny. Upečeno máme občas, když si zrovna vzpomenu a máme chuť, ale když si řekne, ráda mu něco upeču. Jako životní náplň vaření a pečení nemám. Jinak se samozřejmě starám o ty dva moje miloušky, ráda a pořádně. V ženských pracech se nevyžívám, ale dělám je spíš proto, že musím a nikdo je za mě neudělá.

Luci, nikdy jsem nevyvařovala. Vařím jen obědy o víkendu. Večeře si manžel chystá sám, společně i klukům, když jsem ze začátku měla nějakou tu tendenci něco mu nachystat, řekl mi, žemá snad ruce a dokáže si nachystat sám a k tomu na co má chuť. Sem tam něco upeču.Co se úklidu týče, tak má na starosti kuchyň, myslím tím nádobí. A vysává většinou on. To jsem mu nijak nepřikázala, samo to nějak vyplynulo znašeho společného žití. Na nákupy chodíme bud společně a nebo se střídáme, záleží, co je potřeba.Já prostě asi nejsem ten typ, že bych šla z práce na nákup, táhla se s plnou taškou, pak přišla domů a vařila a pekla a uklízela a večer padla na hubu. Obdivuju ženy, co to dělají a zvládají. Potřebuju svůj klid, odpočinek a čas na své koníčky a zároven to nějak skloubit s klukama a manželem. Přes týden jsou věci kolem domácnosti na které kašlu a dodělám o víkendu. Nejsem otrok , život je krátký a já ho chci strávit v rámci možností co nejpříjemněji :-)

Lucko, mám to stejně, beru to jako normálku.

Co v domácnosti nestihnu přes týden, doženu některý víkendový den. Každý den teplou večeři nevařím, jsou lovecké večery, pokud ji tedy neuvaří táta. On sem tam něco uklidí(špinavé prádlo dá do koše, když lazaruju, vysaje a umyje nádobí), a takové ty chlapské věci v domácnosti. Já chodím na osm hodin mrznout do práce a on jen pár masáží denně, a ještě mu poskytovat servis??? Domácnost celou uklízím já, obědy navařené má, chodí v čistém a vyžehleném prádle, nebrodí se prachem, čisté okna taky jsou, takže jen pomáhá s nákupy a vodí Helu do školky, příp s ní jde k lékaři. Jednou týdně i buchty napeču a o víkendu jezdím na celý! den k mojí mamce, takže si úplně odpočne od rodiny a stráví ho na kompu nebo v posteli. Proto když nemusím, fakt nemíním vyvařovat každý den. Pokaždé, když se vracím z někama, vždycky mu něco dobrého dovezu, on když někam jede, m,álokdy něco dostanu.... Za mne, myslím si, že se starám adekvátně a servis má velmi dostatečný, ani k jeho tchýni(mojí mamce ho nechci, radši at je doma), jen absolvuje návštěvy z povinnosti jako Vánoce, narozky.

Tak já vařím přes týden obědy klukům,takže teplá večeře sem tam je.Sem tam i něco upeču přes týden nebo si to nechám až na víkend.Na nákup buď chodím já nebo manžel.Co se úklidu týče, když nestíhám já, tak to udělá manžel nebo to nakonec uděláme společně.

neberu to tak,ze moji svatou povinnosti je postarat se o chlapa. Ano ma navareno,jak takz uklizeno, delam mu sekretarku (vygooglit,vytelefonovat atd. co on nezvladne kvuli cestine) a vychovavam deti. Kdyz me chytne lenora,nebo kdyz nestiham, klidne mu zavolam,at se naji venku, pripadne at i mi doveze treba kebab nebo pizzu. Muz to nastesti bere tak, ze je o nej postarano ve vsech smerech a hlavne taky o decka a taky mam narok sem tam na \"volno\",kdyz uz mi jinak nepomuze (krome nakupu, obcasneho vareni,nebo vyjimecneho uklidu,kdyz pozve nekoho na posledni chvili).

vařím,peru uklizím..a dítě se staráme oba..takže taka za dobré jídlo dostanu vždy pochvalu

Uklízím když je tady bordel.Ale stejně tak klidně vyluxuje nebo umeje nádobí manžel.Uvařím,upeču,ale manžel taky.I o děti se staráme oba.Takže jediné co dělám jen já,je praní a žehlení.Na druhou stranu nikdy nemeju okna,to je manželova práce.A to nechodím do práce,zatím se flákám doma s dětma.Doopravdy není mojí životní náplní vypulírovaný byt,uvařená teplá večeře a panáčkování okolo manžela.Má štěstí,že to po mě nevyžaduje.

Jak kdy. Moc teď nepeču, protože se to nesní. Peču jen před víkendem. Teplé večeře máme tak 4 x v týdnu. Jsou dny, kdy večer učím a nemám čas vařit. Nemyslím si, že by to někomu doma vadilo. O děti se starám :))

u nás se hlavně vaří - teplé jídlo máme aspoň jednou denně, protože na obědy chodí jen eli a my si rádi dáme večer třeba pizzu, steak.. takže v tom se snažím udělat manželovi radost, stejně tak i on často vaří, střídáme se..uklízím, aby byl pořád nějaký standard, peču s dětma, třeba zrovna dneska jsme měli chuť na buchtičku, tak jsme ji ráno s verunkou upekli na snídani..chválí mě jen manžel, ostatní to považují za samořejmost, že kmitám kolem rodiny..pokud tě někdo chválí, buď ráda! asi je jedno jak moc kdo vyvařuje a uklízí, hlavně že jsou všichni doma spokojení

Ja varim, pecu, staram se o deti a chodim do prace, ale neberu to jako normalni, proste JSEM DOBRA.A TY TAKYOno Pepa v praci jit na jidlo nemuze, a ja si rada dam neco jineho nez rohlik s maslem, takze varim rada. Navic neznam lepsi zabavu s deckama, nez neco upect. Relativne malo prace a docela rychle je videt dobrej vysledek, ktery si i hned muzou snist.Na stiru jsem trosku s uklizenim, hlavne s bojem s vecmi. Copak neco umyt a vycistit, to je sranda, ale uklidit tisic malych hovadin, to neni prace pro me.