Slušné chování - diskuze

já to vidím před dítětem na spolupráci, na roveň. ale určtě neuškodí, když učitel bere rodiče jako svého klienta....

Tak to doufám, že to někdo znalý zodpoví. Já tohle řeším i profesně. Když jdu učit do firmy, kdo je z nás \"vejš\"? Já jako učitelka nebo oni jako \"klient\" (oni jsou ale de facto zaměstnanci klienta, protože klient je ta firma). Když bych si s těma lidma chtěla tykat, tak to mám navrhnout já nebo oni? :DDD

@Lendrunka Jo, jasně, to já se nemíním na úču povyšovat, to fakt není můj styl.Spíš bych nerada spáchala nějaký trapas. Já na to došla, protože Maruška se teď kouká na nějakou etiketu pro děti v TV. Tam se řešilo, že žena - muž, starší - mladší a tak. Já udělala na zápise do školy zkušenost, že úče nezdraví, nepředstaví se, ruku nepodají, tak mě zajímalo, jak to vlastně je. Samozřejmě zdravím já, když vlezu do místnosti, ale pokud stojím o to, zjistit, jak se úča jmenuje, kdo podává ruku? Můžu podat ruku já a u toho se představit?Dost často se setkávám s tím, že lidi tyhle základy nemají. Cpou se do obchodu, i když vidí, že vylézám se dvěma dětma (z obchodu dřív než do obchodu). Přilezou do místnosti a nezabučí. S autem se derou někam, kam musí být jasné, že se nevlezou. Přitom tyhle pravidla nám ulehčují život.

@Lendrunka Jo, jasně, to já se nemíním na úču povyšovat, to fakt není můj styl.Spíš bych nerada spáchala nějaký trapas. Já na to došla, protože Maruška se teď kouká na nějakou etiketu pro děti v TV. Tam se řešilo, že žena - muž, starší - mladší a tak. Já udělala na zápise do školy zkušenost, že úče nezdraví, nepředstaví se, ruku nepodají, tak mě zajímalo, jak to vlastně je. Samozřejmě zdravím já, když vlezu do místnosti, ale pokud stojím o to, zjistit, jak se úča jmenuje, kdo podává ruku? Můžu podat ruku já a u toho se představit?Dost často se setkávám s tím, že lidi tyhle základy nemají. Cpou se do obchodu, i když vidí, že vylézám se dvěma dětma (z obchodu dřív než do obchodu). Přilezou do místnosti a nezabučí. S autem se derou někam, kam musí být jasné, že se nevlezou. Přitom tyhle pravidla nám ulehčují život.

@Lendrunka Jo, jasně, to já se nemíním na úču povyšovat, to fakt není můj styl.Spíš bych nerada spáchala nějaký trapas. Já na to došla, protože Maruška se teď kouká na nějakou etiketu pro děti v TV. Tam se řešilo, že žena - muž, starší - mladší a tak. Já udělala na zápise do školy zkušenost, že úče nezdraví, nepředstaví se, ruku nepodají, tak mě zajímalo, jak to vlastně je. Samozřejmě zdravím já, když vlezu do místnosti, ale pokud stojím o to, zjistit, jak se úča jmenuje, kdo podává ruku? Můžu podat ruku já a u toho se představit?Dost často se setkávám s tím, že lidi tyhle základy nemají. Cpou se do obchodu, i když vidí, že vylézám se dvěma dětma (z obchodu dřív než do obchodu). Přilezou do místnosti a nezabučí. S autem se derou někam, kam musí být jasné, že se nevlezou. Přitom tyhle pravidla nám ulehčují život.

@nadule1 Ve vztahu k učitelce Aničce ze školky to navrhla ona. Ona teda řikala, že bych to měla navrhnout já jako starší a rodič, já jsem zas měla pocit, že je v pořádku, že to navrhla ona, přece nemůžu začít tykat učitelce svých dětí.Ale tam to bylo hodně na pohodu, přece jen asi učitelky ve škole tak neformální nebudou.Pokud jsem někde učila, nechala jsem si vykat. Ale já vždycky učila studenty, ne dospělé. Přišlo mi v pořádku udržet mírný odstup. Já jsem taky vykala a oslovovala jménem.To je asi specifický vztah. Zas je to jiné, Ty řešíš vztah učitel - žák (byť dospělý), já řeším učitel - rodič žáka. Je jasné, že malej žák je učitelce podřízen. Jak je to s studentem klientem, těžko říct.

@zajic On je velikej rozdíl učit kurz s \"dětma\" nebo s dospělákama. Někteří jsou hodně na pohodu a s těma si normálně tykám. U jiných se bojím, aby si se mnou nechtěli tykat :D Většinou to tak nějak přišlo samo... Ale právě by mě zajímalo jak je to správně. Eventuelně jestli v tom hraje i roli - starší, mladší, žena, muž.... Asi si budu muset sehnat nějakou literaturu a nastudovat to :))Jinak s tou učitelkou - bych jí klidně ruku podala a představila se, pokud by to neudělala ona. Tím se určitě neztrapníš. :)

@nadule1 to je pravda, já automaticky ruku učitelce podávám, představuji se...taky jsem nad tím nepřemýšlela, jestli to tak má být.a podávala jsem takhle ruku i třídnímu učiteli syna, evidentně byl starší a přišlo mi, že tím byl i potěšen:-)u dospěláků na kurzech to je asi dle situace, ale asi bych tam nechala průběh žena,muž atd. třeba někdo poradí, zda i v těchto situacích jsou daná přesná pravidla.

@lucie73 Jo, takhle to cítím asi taky.Ale já se ptala fakt technicky.Když potkám starou sousedku, je jasné, že zdravím první já. Když potkám puboše, zdraví první on. Prostě úplně čistě teoreticky, kdo je ten, kdo má první pozdravit, pokud se potkáme na neutrální půdě.Prostě fakt teoretická otázka, vztahy mezi mnou a účou budou jistojistně dobé, jedinej člověk, se kterým nemám dobré vztahy je Pepova máma, se zbytkem světa jsem se vždycky nějak shodla.

@zajic jo, to mam taky zafixovany - nejdriv se vychazi, potom se vchazi... a muze me cert vzit, kdyz jdu z obchodu,otevru si dvere, ze si tam s kocarem a nekdo se mi tam nacpe a div mi nevynada, co tam s tim kocarem delam... ale na jaky urovni je ucitelka a rodic nevim, ja bych to brala asi podle veku - starsi/mladsi

@zajic tak jestli ti jde o zdravení, cítím že na ulici bych ji měla první pozdravit já, přece jenom nemůže mít hlavě všechny obličeje rodičů... Na půdě školy předpokládám že by zdravit měla ona. Já taky v práci v kanceláři návštěvu zdravím první, ale když lezu k někomu předpokládám že první pozdraví on...

tak já ruku učitelce nepodávám, zdravím jí první když vejdu do třídy a něco po ní chci, když naopak nechci aby Anetka cvičila protože je po nemoci, tak jí to oznámím a v tu chvíli jsem asi šéf já. Beru učitelku ale spíš jako partnera v oblasti dítě *škola, učitelku nepomlouvám, neshazuju v očích dítěte a doufám že ona dělá totéž ve škole, požaduju aby byla profík a myslela to s mým dítětem stejně dobře jako já-rodič. Nevím jestli odpovídám na to, co jsi se ptala, ale ve škole je ten nejvyšší ona a co se týká všeho ostatního tak já. Za školními vraty tomu velí ona a já to respektuju, před nimi zase já. Pokud bych ale cítila nějakou nespravedlnost vůči mému dítěti tak bych to šla řešit, to je jasný. !