školy vs.školky a prvňáčci - diskuze

Tak nějak mám pocit, že za to můžou hlavně rodiče....pokud nemá dítko základy (jako,že se neumí obléct, vysmrkat, utřít si zadek a mluví tak,že mu nerozumí ani batole)dost těžko to potom můžou dohnat učitelky mateřské školky,které mají na starosti podobných dětí 50...a místo malování a stříhání a podobných rozvíjejících činností lítají od jednoho k druhému utírají nosy, zadky, a vyslíkají a oblíkají

U nás škola a školka úzce spolupracují a tužka, geometrické tvary a podobné věci byly základ už u zápisu. Je ale jasný, že jen školka to nezvládne, je to i o přístupu rodičů.

Tak základy jsou jednoznačně na rodičích.Ale i školka může udělat hodně pokud chce.Já třeba jsem velmi spokojená,to co nám ve škole říkali,že by měli děti u zápisu umět není pro Jirku problém.A to nejen díky nám rodičům,ale i díky školce,která ty předškoláky doopravdy poctivě připravuje.Vůbec teď co jsou v předškolní třídě,nemám pocit,že bych tam potvoráky dávala jen na hlídání,naopak,velmi se jim tam věnují.

@Andělka souhlas

Myslím, že všechny tyto požadované dovednosti a znalosti by měli naučit rodiče. Tak nějak nechápu, proč by měla být zodpovědnost na školce, která ani není povinná. Naše školka není jen hlídací zařízení, zvlášť předškolákům se věnují intenzivně, ale já to beru jen jako rozšíření běžných aktivit, které provoujeme i doma. Od školky spíš očekávám socializaci a navyknutí určitému školskému režimu.

Souhlasím s tím, že zodpovědnost je především na rodičích. (Nehledě na to, že spoustu těchto dovedností hlídá i dětská dr. - např. výslovnost). Na školky bych vinu neházela. Jistě - jsou lepší a horší školky, ale ani ta nejlepší školka nemůže převzít zodpovědnost za to, co mají dítě naučit rodiče.

ona je skolka a skolka.. zaklady ty jsou jasne- y musi met od rodicu..ale nektere skolky k tomu este vic domomuzou:o)

@Sphinx přesně tak

O tomhle si myslím, že jako obvykle, každej frfle na druhého, místo toho, aby se kouknul na sebe.

Taky jsem četla, a dle mého je vina na všech stranách. Poku%d základy nenaučí rodiče, tak to musí zastat školka, ale zase pak na rodičích je aby to doma trénovali a tak je to se vším.

já právě taky si myslím, že většina \"učení\" leží na bedrech rodičů, ve školce se nemůžou věnovat důkladně 30 dětem...ve školce, kam chodí náš Honza, je to ale super, hodně s nima pracujou, a navíc tam mají smíšené třídy (děti všech věkových kategorií, od těch tříletých až po předškoláky a děti s odkladem), což si myslím, že většinu těch dětí jakoby táhne...třeba náš Honza už chce umět číst, a to mu nejsou ani čtyři navíc učitelka má nějaký logopedický kurs, takže vidím i pokroky v mluvení, a to tak, že přijdem domů, Honzič si stoupne před zrcadlo a trénuje sykavky, byla jsem naprosto v šoku, když jsem to viděla...každopádně, je to určitě i o přístupu té každé učitelky ve školce a o spolupráci školky a školy....

Bohužel ty školy mají pravdu. Ale není to jen o neschopnosti školek, ale také naprosté laxnosti rodičů, kteří si myslí, že dítě hodí do vzdělávací instituce a už se nemusí starat.Zírala jsem nad řečovými vadami dětí, které nikdo neřešil a ještě se matky vzájemně utvrzovaly v tom, že se to spraví. Mně vždycky říkaly, že se mám, když mám dítě, které ve 2 letech bravurně skládalo slova do vět, mělo větší slovní zásobu než dospělý, s hláskami bez problémů. Musela jsem jim oponovat, jednak měl období, kdy mu rostly zuby a scz cedil přes jazyk, takže jsem jej musela i nyní občas musím upozorňovat. A dále s dcerou jsem absolvovala logopedii, kdy jsem sama trvala na návštěvě již ve 3 letech. To zas všichni, ač tomu vůbec nerozuměli, křičeli: \"To je brzo!\" Neposlouchala jsem to a řídila se zdravým rozumem a intuicí. Jestliže začala mluvit brzy a mluví již přes rok chybně, tak nám bude minimálně dvojnásobek času trvat, než to upravíme. A taky to tak bylo. Na rovinu musím napsat, že hodiny, které jsem strávila nácvikem s dítětem, byly traumatizující. Ale nemohla jsem to vzdát. A vidíte, dnes toto dítě obráží recitační soutěž.A dokonce jsme se Sunny šly jako matky tak daleko, že na základě nesystémové přípravy, kterou nabízely obchody pro děti, sepsaly pro ty naše vlastní :-). Samozřejmě za ohromného přispění pedagogů a psychologů.Ale na druhé straně nebylo v mých silách odnaučit chybné návyky, které si např. v držení tužky dítě utvrzovalo ve školce, kde tu tužku drželo rozhodně déle, než doma a nikdo jej neopravil. Také jsem si vzpomněla, co nás všechno stihli ve školce naučit v 70. letech minulého století, jak jsme dělali vystoupení, se kterým bychom mohli beze studu i na prkna Národního, nacvičeno do posledního detailu. Také si vzpomínám, že jsme mívali ve školce hodiny tělocviku, což jsem také u dětí nezaznamenala. Fungovalo mnohem větší sepětí školky s rodiči, kdy rodiče se podíleli na přípravě některých programů, ale ne jako dneska, kdy 20 rodičů shání pro dítě to samé a jsou z toho akorát otráveni. Svolali se na jeden den, každý si vzal, co připraví a výsledkem byli spokojení, nepřetížení rodiče, profesionální představení - jak textově - díky rodičům skvěle nacvičené, tak s profi kostýmy, navíc se neskutečně upevňoval vztah rodič - dítě a rodič - MŠ a dítě vidělo, že se táhne za jeden provaz. Také se tím dítě učilo, co všechno obnáší, aby se akce dovedla ke zdárnému konci - tyto návyky u mladší generace zcela vymizely. Takže nevím, jestli ta liberální koncepce, kdy do toho tzv. dětem příliš nemluvíme, nijak je neorganizujeme a do ničeho je nenutíme, abychom je nestresovali, je tou optimální cestou.