šití - diskuze

radeji snad koupim novou kosili nez prisiju knoflik..vazne,upadne knoflik,nenosim i sebeoblibenejsi kosili,nez se vzchopim ho prisit...klidne i po roce,po dvou

jo anesnasim lapace prachu,tudiz zadne dekorace ktere se nedaji sprchovat nemam..par polstarku maji deti..koupene se zviratama a ty obcas operu

ty vole, tak to vubec. Na to su leva, az hamba.

Jsem v tomhle šílenec-neumím to,ale vyrábím toho hodně.Z triček polštářky a teď nově z triček sukně pro Zuzku.Normálně ani nesladím nit,jednu mám klidně bilou,druhou černou a šiju na červenou látku.Moje výtvory jsou šílené,ale baví mě to.Moje mamka ze mě šíli-ona měří,špendlí,stehuje,entluje a začištuje.Taky jednu věc šije týden.To já mám 10 polštářku za 10minut.Jsem schopná ušit i gatě nebo šaty.

Když byla Karolína malá tak jsem se tak nudila, že jsem si našila v rukách nějakých povlaků na polštářky, dečky na poličky. Tak aby se k sobě ladily barvy...Nějak jsem z toho vyrostla a sama sebe přesvědčila o tom, že jakékoliv dekorace jsou naprosto zbytečné.

hm tak jako teoreticky to znám, dřív jsem toho našila celkem dost, závěsy, povlečení, oblečení včetně kalhot, šatů, košilí a dokonce i sako pro mamku, ale upřímně teď než bych něco šila tak to radši koupím :-)A co nesnáším je spravování oblečení....na to musím mít tu správnou náladu a ta se někdy nevyskytne i půl roku

Já tak přišít knoflík, ale ponožky vyhazuju, když jsou děravé. Na stroji neumím, kalhoty mi zkracuje máma. Uměla jsem vyšívat a teď háčkuju každej večer, jak na běžícím páse.

já jsem na šití levbá do bytu a na sebe raději koupim nové, ale na tanec si musim šít (zdobit) kostým sama, protože koupené je to nezkutečně drahé ale taky to podle toho vypadá šicí stroj nemám

no tak když vemu jehlu a nit a potřebuji něco zašít tak jo,v tom problém nemám.Ale šicí stroj doma nemám a netroufla bych si na něj.Když potřebuji něco zkrátit tak poprosím mamku.

Šití je moje závislost, ze které se odmítám léčit. Ještě aby ne, když mám oděvařinu na výtvarné škole a ještě texilařinu jako specializaci v pedagogice na VŠ. Když to jde, tak to ušiju. Teď jsem dodělala kamarádce renesanční šaty a krumlovské slavnosti, před tím slabý fusak do kočárku apod. Jen mám víc plánů než času, takže si nakupuju látky a těším se, že z toho bude to či ono. Jenže jsem hamoun a radši šiju za korunky známým a tak se mi tu to kupí a kupí.Ale co se týká spravování oblečení, na to bych potřebovala lidi, to mě fakt neba.

neumím zašívat vůbec, takže když je někde díra, bohužel a když je třeba dírka na ponožce, tak je vyhodím a nebo to zašije tchýně, když jsou kluci u ní. A nějaké takové věci, co se zašít prostě musí, jak natržená bunda, poutko atd.....to dělá Petr jsem šílené kopyto.

sama sama. Moc mě to baví, vyšívat, šít, ruční práce, to je moje. Nemám to zdaleka tak krásný jak ukazuje předloha případně jaké jsou fotky tady, ale moc mě to baví. A to se cení, ne?