Schody - diskuze

ja kdyz jsem byla mala,tak jsem u jednech znamych sla po schodech.maji strasne prudke,a lezela tam lzice a ja se po ni smekla a sjela az dolu.mela jsem narazenou kostrc.pak i nasi maji takove blbe schody a neter se smekla a letela kotrmelcema dolu.bylo to pry sileny,mama rvala.a adela vstala jakoby nic.vypadalo to jak scena z hororu a nic se ji nestalo.jinak jak pises-znam pak urazy jen dospelych.

taky mám strach,malá všude leze po schodech..hlavně u vchodů..

já si namlela a to už sem byly sterá kobyla,ale jak až bych brečela jak sem padla

To já, bohužel, viděla. Mám ze schodů taky hrůzu a Honzíka v jejich blízkosti hlídám, ale přesto už párkrát z nich sletěl. Ale naštěstí to vždy odnesl maximálně nějakým škrábancem (byly to většinou malé schůdky a žádný krkolomný pád). Zato já jsem vždy byla na pokraji šoku a zhroucení. Nejhorší zážitek byl, když měl asi rok a půl, měl oblíbenou zábavu, házet hračky ze schodů do sklepa (jsou součástí interiéru, neoddělené dveřma)... no a jednou, přiběhl tou svou šílenou rychlostí, hodil hračku... a zapomněl ji pustit  Letěl přímo po hlavě, já ho vyděšeně sbírala v půlce schodiště, řvala na tatínka, který ho měl hlídat, ale Honzík jen chvilku lehce brečel z leknutí a mého hysterického řevu a nakonec neměl ani bouli na čele. Takže shrnuto... největším úrazem byla vždy jen má psychická újma. Naštěstí!!!!

Ondra když začal ťapkat mě ze schodů slítl, teda naštěstí na prvním padl a druhý se skutálel a zůstal ležet. Vřeštěl spíš z mé hysterie, než že by mu něco bylo. Zajimavé je že od té doby ke schodům moc nechodí. Co bydlíme v Zábřehu, tak se naučil chodit po schodech sám nejdřív s držením za zábradlí a teď už to zvládá sám. Něják z těch schodů strach nemám, i když v neznámým prostoru jó.

Úraz zatím ne - teda u dětí - ale už jednou Kuba po schodech letěl a pěkně po hlavě. Ve mě by se krve nedořezal. Dělal krávoviny, jak jinak, že?A já jednou na schodech uklouzla a pěkně jsem si narazila kostrč. Bylo to na Stědrý den a pořádně sednout jsem si nemohla ještě po Novém roce. Taky nemám ráda schody.

Známých holčička u nás se přerazila o schudek na záchodě. z nějákého nevysvětlitelného důvodu máme umyvadlo a záchod na schodu a ona ho nečekala a zakopla a rozrazila si hlavu o umyvadlo...ale z velkých schodů jsem dítě nikdy spadnout neviděla. Já sama spadla ze schodů cca v 7 letech a nic se mi nestalo, jen jsem se z toho šoku rozbrečela. A pak v dospělosti a to jsem si odřela obličej o štěrk a taky nic víc...

Já asi ve třech letech spadla ze schodů v paneláku, hrála jsem si před bytem s kočárkem a z nějakého neznámého důvodu jsem sjela z těch schodů i s kočárkem. Nic si z toho ani té doby nepamatuju. Byl to asi pořádný řev a měla jsem lehký otřes mozku, teď si už ani nejsem jistá, jestli jsem zůstala přes noc v nemocnici na pozorování nebo nás hned pustili domů. Myslím, že s tím úrazem souvisí to, že jsem se asi v šesti letech jednou ráno probudila a jako bych začla vnímat a pamatovat si až od té chvíle. Ale kdo ví, možná si to namlouvám, nikdy jsem to s žádným lékařem nekonzultovala.

Nikoho, kdo by spadl ze schodů, kromě mě před půl rokem neznám. Šla jsem od zubařky ze schodů a v ruce nesla autosedačku tak s 8 měsíčním Petříkem. Jelikož zrovna byl sníh tak byl roztátý roznesen i na schodech a mě podjela na tom mokrým noha a už jsem padala. Skončila jsem skoro vlehu autosedačkou, v níž byl Petřík, jsem pevně svírala. Naštěstí autosedačka jen o nějaký ten schod popojela dolů. Takže kromě mí naražený kostrče, zad a hroznýho úleku se nic horšího naštěstí nestalo, Petřík si seděl v poklidu ve své autosedačce.

ne a nebojim se ani u deti,kdyz se nekamhrnou,reknu pozor schod a kdyz honeumejisejit normalne,otoci se prdelkoua lezou po 4 zpateckou dolu

Tak moje dítě je asi vyjímka. Ten ze schodů občas padá, a i z těch, ze kterých už si to vyzkoušel My máme ale dost nešikovný vstup do domu. Tři schody, kloužou jak něco, a pak ještě vevnitř k výtahu další tři. S oblibou na nich padá... Ale jinde chodí po schodech v pohodě, ty asi tak nezná, tak si dává bacha.

Toto mě nikdy nenapadlo řešit. Kluky nechám klidně samotné vyjít schody až k nám k bytu, to je 3x po devíti schodech. Zatím se jim nic nestalo a ani se nebojím, že by spadli. Asi jsem divná.Jinak já v dětství bydlela v bytovce, schody mám až do třetího patra vyběhané snad milionkrát bez pádu, aspoň si teda na žádný nepamatuju a ještě jsem machr cestou dolů skákala celou tu devítku schodů na jeden skok. Matku omývalo.