Rozumíte si s rodiči Vašeho partnera? - diskuze

Rozumím si s nimi,i když teď poslední dobou je vidět moc nemusímeJinak do rodiny mě přijali normálně.

S rodiči svého manžela si rozumím víc než s vlastními.Do rodiny mě přijali úplně báječně,musím říct že tchán na mě nedá dopustit.Pomáhají nám jak se dá-penězma,na prázdniny si berou kluky....Jsou fakt fajn.Mám je moc ráda.Bydlí od nás asi 70km to je jediná nevýhoda.Ale společnou domácnost bych s nima nechtěla-mohlo by se to všechno pokazit.

Mám partnerovo rodiče ráda,jsou fajn.Vídáme se jen občas,ale nemohu proti nim říct žádné špatné slovo.Doufám,že to tak zůstane.

docela v pohode mam tchyni,je skoro 900 km daleko,asi me ma i rada,jen ji vadi,ze jsme nemeli svatbu v kostele tudiz zijeme ve svazku hrichu a deti nejsou krtene..no jo,s tim moc nenadelam,ale chovame se k sobe moc slusne

My si spolu hodně rozumíme a jsem pro ně jako jejich dcera.

Jo celkem si rozumíme...kdyby bydleli blíž, tak by to možná bylo horší,ale jsou docela fajn. A švagrová je pro mě výhra...ta je pro mě jako sestra, báječně si rozumíme

s \"tchýní\" si rozumím asi jako s kteroukoli jinou cizí ženou důchodovýho věku. nic moc, někdy mě strašně štve, ale nic objektivního v tom není, někdy si o něčem neutrálním popovídáme. s přijetím do rodiny je to zvláštní, oni jako rodina nikdy nefungovali a nemají vůůůbec žádný rodinný zvyky a návyky (jakože spolu třeba jako rodina nikdy (!!) společně nestolovali), takže není kam přijímat. ona chodí k nám, u ní doma jsme byly tak 3x dohromady.vykáme si a jinak to nikdy nebude. neoslovuju ji, mluvím o ní jako o babičce

Tchýně je diktátor a než se narodil její vnuk, tak mě celkem nemusela. A dávala to pořádně najevo. Jenže manžel je jedináček,museli jsme tam jezdit celkem často, tak jsem u nich nikdy moc nevyjadřovala své názory, protože bylo všechno špatně. Od té doby, co je Tomík na světě, tak úplně obrátila. Pokecáme si, miluje malýho a kupuje mi oblečení pro něho, za což jsem jí moc vděčná, protože to není zrovna laciná záležitost a na narozeniny a svátky přidá nějaké pěkné dárky. Tchán je pohodovej chlap.

dřív jsme si rozuměli a cítila jsem se u nich strašně dobře. Poslední dobou bych je nejradši poslala někam, nerozumím jim, nechápu jejich chování a názory, ke všemu mě proti nim popuzují moji rodiče, což tu situaci ještě zhoršuje. Vykám jim, říkám Pane..., paní... a stále se tam cítím jako cizí. Nebo spíš už zase.

Lojzovi rodiče jsou moc hodní a milí, do rodiny mě přijali, ale zdá se mi, že teprve teď si začínáme být opravdu blízcí. Jenže u nás není divu, že to přichází takhle pozdě, protože bydlí na druhé straně republiky a před svatbou mě viděli asi jen 3x. Takže jsem jim vděčná, že se ke mně chovali vždy hezky, jiní rodiče by možná remcali, že nevěstu prakticky neznají. Myslím si, že i skrze tu vzdálenost mi nenabídli tykání, prostě je to jinačí, než když Lojza je u našich každý týden několikrát, ale stěžovat si nemůžu. Zatím jsme neřešili jediný konflikt a vnoučata milují a vážně je trápí, že je vidí tak málo.

tchána s chýni nemam..ale staci jezibaba. s tou si nerozumim-ale uklidnuje me ze je to nou-nikdy s nikym si nerozumela, a navic je senilni a stara.a pomtotana.ale kdybyhc mela tchána s tchýni, chtela bych vycházet normálne..a fajn, tak jak to meli moji rodice :o)

@Borda S mými \"tchánovci\" to mám úplně stejně. Rozumím si s nimi také lépe než s vlastními rodiči a oni mě přijali za svou dceru. Bydlí ve stejném městě jen kousek ulici za rohem, takže když je něco potřeba letím k nim nebo oni k nám. Společné bydlení by nás ale asi taky zabilo:-D