Psi - diskuze

nemám, mám alergii a astma...doufám, že jednou přijdou na nějaký lék na alergii a já si budu moct nějaké zvíře pořídit...hrozně bych chtěla vlkodava

Puntu jsem chtěla jako dítě v osmé třídě a mám ho do ted. A to proto neb psi se nestřílejí...Né vážně, má ho ráda a i když pár slabších chvilek bylo, tak pryč jsem ho dát nedokázala. Zažil semnou základku, střední, odpanění, prvního muže, druhého muže, všechna stěhování, narození dítěte, vyrůstání dítěte....No v podstatě vše co jsem zažila mimo dětství a u většiny byl osobně přítomen...i u odpanění i u plození :-)Nikdy jsem ho nenechala na starost matce, jako mé kamarádky co jako děti chtěly psa a na střední čí vš šly už bez psa a o toho se starali rodiče....Manyho jsem si pořídila neb jsem v té době nutně potřebovala mládě. A to plemeno se mi líbilo...nelitujuTondovi psa nikdy nepořídím. At si ho pořídí až bude bydlet sám. Nechci myslet na to že doma někdo úpěnlivě čeká na vyvenčení a že ten někdo by byl rád i za jiný čas než jen procházka. Ted už vidím tu obrovskou péči a zodpovědnost co to obnáší a nechci to. Plus mi vadí chlupy v bytě, kdo se s tím má uklízet...

Nemáme, protože bydlíme v bytě a podle mě pes do bytu nepatří.

Dřív jsem psa chtěla teď už né. První co vidím tak věčný vysávání všeho kvůli chlupům. Další věc je to starost na víc. Musela bych řešit kam s ním, kdybychom chtěli někam jet a pes by nemohl být s námi. Taky by byl od rána do odpoledne kolikrát sám, pak tu máme venčení a taky bydlíme v bytě a nějakýho voříška bych tedy nechtěla. Když už psa tak ovčáka, malamuta, retrívra, huskyho.

mame,nemeli jsme deti a manzel musel chodit...coz se tezko prinutis apes byldobra zaminka na chuzi,akorat je teda blbe,ze z malinkeho jorksirka jsme tema 10,15 km turama skoro obden udelali o neco vetsiho svalnateho jorkaasi to neni ten spravny zpusob jak udrzet mini jorak v podobe minimit barak tak mame nemecke ovcaky a jezdime na zavody,ale asi budememit alespon jednoho,at se deti flakaji smysluplne a navic hopik maslibeno od tatinka,ze jestli do konce roku promluvi,tak ho dostane

Před mnoha lety jsme měly. Veškerá péče o něj zbyla na mě.Dnes máme jen rybičky a oblovky. Žádné další zvíře sem nesmí. Nikdo se o to nechce starat. Počáteční euforie brzy zmizí a ze mě by byl ošetřovatel divé zvěře a to nechci.

Nemáme, já mám alergii a navíc k tomu nemám vztah. Se psem je moc práce, musí se vychovávat a tak. Na psa by tu pořádně nikdo neměl čas.Navíc vidím ve svém okolí takový jeden problém - pes onemocní, operace či léčba stojí 80tis., a teď co... Částka pro rodinu likvidační, ale zas nechat umřít v podstatě člena rodiny...Ono už existuje něco jako zdravotní pojištění pro psy, ale ne každý to má.

@Courtney Tak léků na alergii je, ale cpát to do sebe, když nemusíš, jen kvůli psu...

Psa nemáme, vlastně žádné zvíře nemáme, jsme často pryč z domu a neměl by se o to kdo starat. Možná časem, až budeme trávit víc času v domácím prostředí...

Nemám a nechci, je to každodenní starost. Je to v podstatě další člen rodiny....

Nemám a ani bych nechtěla. Je to moc velká starost - venčit ho, uklízet po něm, shánět hlídání, když chceš na dovolenou nebo ho nedej bože brát s sebou...Naštěstí mám na ně alergii, což je dostatečný důvod na vysvětlení dětem, proč ho nemůžeme mít. :)

Ne, k nam nesmi ani rybicky.