Proč zrovna tenhle? - diskuze

Koupili jsme starý na vesnici, na nový jsme neměli. Do města jsme nechtěli, protože máme rádi přírodu. V paneláku jsme oba prožili dětství a stačilo. Lokalitu tak, aby to nebyla úplná placka a aby byla dobrá dostupnost do Brna do práce i MHD nejenom autem. Škola a spol. v dědině není, což je trochu omezující, ale zatím zvládáme.

Bydlíme v paneláku v Praze na sídlišti, bydleli jsme tam již předtím 4 roky, takže stěhování o cca 300 metrů dál :-) a je tu kousek obrovskej les, kousek na metro (a tím pádem do práce), školka a škola na dohled z okna), prostě na to, že je to Praha - Jižní město (nad kterým se leckdo ušklíbá), tak nám se tu bydlí moc hezky ... a nové bydlení jsme hledali taky v této lokalitě ... jasně že bychom rádi do prvorepublikové vily někam do Střešovic nebo na Vinohrady, ale bohužel nekrademe a jsme rádi, že jsme si koupili tohle (samo na hypotéku) ....

my chteli zkusit jestli umime zit mimo prahu a kriteriem byla vynikajici dostupnost a navic mimo hlavni tah..a levne at kdyz to nevyjde nas to tak nemrzi a tak jsme skoncili pred 4 roky v neratkach...a jen koukam ejak je to super..asi 7 skolek, 4 skoly, 1 gympl,1 obchodni akademie,1 ucnak...tesco,lidl,penny,billa, nemocnice,poliklinika..proste vse v jednom a navic vsude se da jit pesky...a okolo louky apole a za labem koupani...proste super..uz bych se do prahy nechtela vracet..a protoze mame deti, zavrhli jsem ted i domek nekde mimo na vesnici kvuli dojizdeni..az budou vetsi tak se uvidi a jdeme do vetsiho bytu...kriteriem je parkovani,balkon a velka kuchyn...a vytah na muj kocar je tresnicka na dortu

My svoje zatím nemáme, Kritéria jsou zatím minimálně 3 pokoje(zbytek budeme řešit, až to bude aktuální) a zásadně byt. Je to asi moje lenost a sobeckost, jsem totiž líná na jakékoliv udržovací práce kolem domu a manžel je kutil antitalent, tak by to asi nebylo pro nás dobré.

U nás to byl peněžní limit.Bohužel.Ale myslím,že vesnice i město,byt i domeček,všechno má své klady a zápory a jen na každém,aby si vybral.

my jsme chtěli bydlet v Havířově, odkud je manža. Obešli jsme pár bytů, ale když jsme vstoupili do toho, který jsme pak koupili, tak jsme úplně cítili, že to je ON. I když vypadal hrozně - bývalý majitel byl šílený kutil, měl strašné tapety a jiné \"vychytávky\", všechno jsme museli odstranit a zrekonstruovali jsme si to podle sebe a jsme tu strašně moc spokojeni, každý nám naše bydleníčko chválí. Až pak jsme postupně zjišťovali výhody - od rána do večera nám tu svítí sluníčko, za barákem les, pár metrů od baráku budova, ve které je pekárna s vlastní prodejnou, masna, všichni možní doktoři, lékárna, drogerka a plno jiných potřebných obchůdků, o kousek dál Coop, hospoda, pak už začínají rodinné domky, takže jsme jak na vesnici... Zastávky mhd taky vedle, no paráda. Neměnila bych!

My když jsme kupovali byt, tak jsme měli strop a vytipované lokality, které určitě neee. Bydlení na obrovském sídlišti byla jako poslední varianta, která bohužel zbyla, z nároků na byt jsme ale neslevovali. Brali jsme to jako provizorní řešení, že až budou děti, tak pak se uvidí.Ale dneska se mi tu líbí, i když byt bych radši brala v trochu klidnějším místě. Je tu dost zeleně, relativně kousek les a cyklostezka na brusle, mám kam chodit s malým na písek, obchody, doktoři a školy, všechno po ruce... Teď jsme vybírali pozemek, a jedním z kritérií pro mě byla dostupnost dětí do školy a blízkost veřejné dopravy, ať je pořád nemusím všude vozit. Zvažovali jsme i byt, ale bohužel žádný nesplňoval naše požadavky, buď dispozicí nebo lokalitou. Asi jsme nároční

My máme opravené patro domu po babičce,byla škoda to nechat prázdný a udělali jsme kompletní vybourání a všechno znovu,mamka to nemohla přežít,že jí bouráme dětství,ale teď se jí to líbí,nemůžu bydlet v představách babičky.Takže já jsem v podstatě doma.

Tak manža má v podstatě půl baráku jeho rodičů, tj. horní patro 3+1, kde teď bydlíme. Jsme na vesnic- je tady školka, škola 1. stupeň, doktoři, pošta, dva obchody a jedna večerka a relativní klid. Jenže... Ideální to není tak, jak jsme si před čtyřma rokama malovali, takže se chceme stěhovat. Nejlíp do domečku v naší obci, ale jelikož se tady nedá sehnat nic rozumného, tak buď počkáme, než půjdu do práce- rok a půl, nebo půjdeme jinam. Do města a navíc do bytu už mě nikdo nedostane- bydlela jsem tam 20 let a stačilo, manža chce taky domek, takže pro nás je to jasná volba. Uvidíme, v pátek se rozhodne, jestli to vyjde už letos:o)

My jsme byt odkoupili od matky přítele(já jí říkám macecha,protože kašle na vnoučata a svým dvěma synům prodala dva byty dohromady za 1,8mega!!!)Takže splícíme úvěr,jenže já,holka z paneláku,nenapadlo se mě podívat,v jakém stavu ten byt je,je starý až historický-120let,ten nespravíme v životě nikdy!!!Hrozně mě to deptá,splácet budem do 50ti let,na opravy není a kdyby to mělo být podle našich představ -opravit vše-okna,dveře,topení atd,prostě všechno!Radši něco nového,pěkného,ale to asi až v dalším životě...

@lucie73 http://blog.babyonline.cz/a-zase-ta-lucie..../fotogalerie/album/6192/25/#f25

Ja jsem po svatbe odesla z Prahy sem, odkud je manzel. Mel tu byt, hezky, zrekonstruovany. je to takova vetsi obec, skola, skolka, doktori, zubar, obchody, posta, vse, co potrebujes k zivotu. Jenze ja jsem vzdycky chtela domek, tak jsme se pustili do stavby, delali jsme to postupne, podle casu a financi. Ale ted jsem maximalne spokojena, nemenila bych. Stary dum jsme kupovat nechteli, jen se do toho porad sypou penize a porad je to stare. Jedina nevyhoda je, ze jsem byla z Prahy zvykla na vybornou dostupnost vseho. Tady moc spoju nejezdi, takze vecne musim jezdit autem, kdyz nekam chci jet. Ale vadi mi to jen v zime, kdyz je snih. Jinak ten klid a hezke prostredi bych nemenila