příspěvek na péči - diskuze

Bože můj at tenhle stát už hne prdelí. Že jsem v dost brutální finanční situaci víte. Ted čekám jako na smilování na uznání příspěvku na péči. Ty peníze prostě hrozně potřebujeme. Čekáme na návštěvu revizního lékaře. A objednání za 5 měsíců...s tím počítám, ale pak měla být komise hned na to. A oni jí posunuli za 4 měsíce po něm....Pak na rozhodnutí mají několik měsíců. No celkem to dá skoro rok. A co já mám jako doma sakra dělat. Dítě mi do normální ani speciální školky nevezmou a jsem s ním doma. Pracoat nemůžu neb nemám tu školku, tchýně hlídat přestala. Jsme ted v takové pitomně šedé zoně. Už nevím co mám dělat. Mám pocit, že se ke mě chovají jako bych nechtěla do práce. Ale já do ní do...le chci, a jak....No praktická nám nechce psát ani poukaz na pleny. At ho prostě víc trénuju že tak pěkně mluví tak jsem jistě něco zanedbala....takže ho budu přehlašovat. Což je sice jen týden, ale nemáme ani pleny ani peníze na ně. Tak asi bude chcát do toaletáku nebo já nevim....Vůbec nemluvím o nákladech na nácviky a terapie, to holt bude muset rok počkat nebo se pokusím to vyčíst z knih a praktikovat sama. zatím se snažíme jen přežít.Copak je to tak u všech postižených dětí? Že než systém schroustá jejich papíry a přijme je pod nálepkou postižený, že jejich rodiny klesnou úplně na dno?Pro rýpaly, já se nespoléhám na stát, ale přecijen mírnou záchranou sít jsem čekala. Takové dítě jsem si nevytvořila a nemám ho úmyslně. Já chci zdravé, ale už mám holt takové. A pro mě mojí silou už není možnost cokoli udělat.Já cítím takovu bezmoc.