Tak jsem se taky dostala k tomu, abych příchod Kubíčka na svět trochu sepsala :o).Začalo to tedy vlastně pondělním monitorem, kdy mi tvrdlo bříško po cca 10 min. a pan doktor říkal, že to vypadá slibně. V pátek jsem šla znovu, ale to už se tam nic moc neukazovalo, tak jsem byla trochu zklamaná. Od soboty od rána jsem ale měla jakoby menst. bolesti, které postupně zesilovaly a taky jsem začla dost špinit, tak jsme nějak kolem třetí odpoledne radši jeli do porodky, jestli to není nějaké krvácení, tak to zatím nic nebylo, prý možná hlenová zátka, a že je tam 0,5 cm zbytek hrdla, volně na prst, takže jsme jeli domů, ani kontrakce na monitoru nebyly (což je ale divné, když jsem cítila tvrdnutí břicha, tak mi to asi blbě připnuli :o) ), to mě ty bolesti ale ještě ani nijak moc netrápily. Navečer jsem si dala vanu, abych to zkusila rozehnat, už jsem z toho bolení byla trošku unavená, jenže pak to začlo teprve víc bolet, takže jsem věděla, že poslíčci to asi fakt nebudou. Pak jsem jen každých deset min. funěla a stopovala, jak často to přichází a začínalo to bolet pekelně. V jednu v noci jsem šla ještě do sprchy, protože už to bylo příšerné a zkracovalo se to, takže od dvou do tří už jsem kontrakce měla po 5 minutách, pořád jsem si říkala, ještě počkám, ať mě nepošlou zpátky, no ale před třetí jsme tedy jeli a tam nám paní doktorka řekla, že jsme málem rodili doma :o) že jsem otevřená na 9 cm :o) takže rychle příjem při monitoru, pak fofrem na sál no a ve 4:02 byl Kubík na světě, takže ani žádná příprava, jako klistýr, nebo třeba epidural, to jsme prostě nestihli. Byl to v podstatě ideální porod, jen s malým nástřihem :o) Byla jsem neskutečně ráda, když se najednou ten tlak uvolnil a věděla jsem, že už to mám za sebou. Pak jsem se ještě dvě hodiny klepala jakoby v zimnici, že jsem se bála, že Kubíka neudržím, ale zvládli jsme to krásně. Taťka tam s námi byl, tak jsme najednou už byli celá rodinka. Moc krásný pocit