Přepravka - diskuze

No obcas se stane a kdyz je to nechtene, tak nezbyva nic jineho nez se zasmat a mit radost z "uloupeneho" zbozi... jak jsme sly s Miskou od te pokladny tak jsem myslela, ze za nama hned prijde nejaky ochrankar, ze nas videli na kamerach a nic..srdce mi busilo...ale nastesti to dobre dopadlo

Jéjda,já jsem nechtíc provezla v kočárku věcí.Třeba malá Gabka,seděla ve vezíku a měla v ruce ramu a nikdo to neviděl.Nejvíc jsem však převezla brambor dole v kočárku.To se mi stávalo pravidelně.

Taky už se nám to stalo.Naposledy to byly sluneční brýle pro Dádu.Měla je na očích a pokladní je nenamarkovala.Všimla jsem si toho až před Kauflandem.Však oni nezkrachujou.

@monarita No, já ji zas nenápadně vystrčila mezi ty pípací stojánky, jestli bude pípat, ale nepípala, tak jsem naskládala nákup a povídám příteli, aby zrychlil k východu, že jsme tu přepravku ukradli

@tygřímáma Oni to určitě přežijou

ja takhle uloupila nevedomky 2 lahve vina-a jak mi chutnalo

Jéje, to já bych takhle vědomě teda nemohla...I když je to ve velkých centrech anonymní a zlodějů je tam určitě plno, říkám si, že kdyby to tak dělali všichni jak by to asi vypadalo...

To máte štěstí já měla dole v kočárku obědváky a kelímek od ramy se salátem. Zboží vyrovnané na páse a pokladní se do mně pustila co má znamenat ta rama v kočáře. Slušně jsem řekla že v tom je salát. Nakonec jsem jí to musela otevřít. 6e by ale békla omluvu ani náhodou. asi by se jí něco stalo.

mě se takhle podařilo v Plusu uloupit velký pytel dětských piškotů.Jitka je měla v kočárku,hrála si s nima a mě až venku doklaplo,že jsem na ní obě s pokladní koukali ale ty piškoty prošly bez markování.

Bodejť, nelam si s tím hlavu, schválně jsi to neudělala, přepravka je nepoloží - však oni se zahojí jindeTaky bych to neřešila, jiná situace by byla, kdyby to měla pokladní jako manko, na to bych taky neměla nervy. Už se mi stalo, že jsem pokladní upozornila, že se ošidila - byla to ta situace, kdy by to musela zaplatit, to bych si nechat nedokázala.Naopak jsem jednou měla vedle velkýho kartonu v košíku na straně jar, fakt jsem ho přehlídla a jak po mě vyjela - no to bych si pomohla, k nákupu na patnáct stovek asi budu krást jar za dvacku. Ach jo.

Po narození Sofinky jsem z těch hormonů byla tak zmatená, že jsem běžně odcházela bez placení, samozřejmě vždy jsem zaplatila, ale příhody to byly opravdu úsměvné, např., když jsem se loučila s kosmetičkou a ona se najednou zeptala, co placení, já si až ex post uvědomila, jak jí to, chudákovi, bylo blbé připomenout. No a ještě lepší byla příhoda z cukrárny, kdy jsem odcházela bez placení za hlasitého pozdravu s úsměvem paní majitelce za pokladnou. Po kilometru chůze, dala jsem přednost chůzí před tramvají, jsem si při placení v lékárně uvědomila, že jsem v té cukrárně zapomněla zaplatit. Letěla jsem zpět, měli jsme tím úplně nabourané kojení, no a paní majitelka mě vítala s úsměvem a slovy: "Já bych Vás skásla příště, vždyť Vás znám." Přiznám se, že bych také nedokázala vědomě odejít s nezaplacenou věcí a určitě to nepojímám jako svou blbost. Navíc, stejně jako u sociálních dávek, i v tomto případě platí, že Vám ty ztráty příště u něčeho jiného v trojnásobné výši naúčtují...

@ No jo, ale když se to stalo jednou v životě, a neděláme to každý týden, tak se nikdo snad nezhroutí... však my ji dobře zaplatíme v příštích nákupech