přemýšlení o smrti - diskuze

Velice dobře si uvědomuju svojí smrtelnost.Nejvíc v období, kdy jsem nejvíc nešťastná a nespokojená s tím, jakým směrem se můj život ubírá...když jsem pracovala v důchoďáku, často jsme se s babčama o tomto tématu bavily.Protože jsem nechápala, že ony se smrti nebály,Bály se umírání, že to bude bolet, dlouho trvat, bály se bezmocnosti.Ale smrti ne.Mě děsí, že umřu, a už nikdy nebudu a za pár desítek let nikdo nebude vědět, jaká jsem prožívala dramata i jaké jsem prožívala radosti, že z plného vědomí najednou nebude nic..nedovedu si to představit a je mi z toho úzko.Doufám, že umřu ve stadiu, kdy ještě nebudu odkázaná na milosrdenství a péči jiných lidí, že umřu ve fázi, kdy ještě budu schopná se sama najíst a dojít si na záchod.Ale doufám, že to bude až v době, kdy všechny moje děti budou mít svůj dospělácký život, kdy budou stát na vlastních nohou.Kdybych věděla, že mi zbývá třeba už jen měsíc života, strašně bych zpanikařila, nevěděla bych co dřív.Mám toho ještě moc udělat a zařídit, není čas na umírání.Ne kvůli sobě, ale kvůli okolí.Můj otec zemřel náhle ve 49 letech.Strašnej šok pro nás.To já prostě nemůžu.A taky mě děsí, že až se mi jednou, až přijde můj čas, promítne v rychlosti ten můj život před očima, že budu nejvíc smutná z toho, že jsem ho prožila vlastně úplně jinak, než jsem chtěla.To mě děsí mnohem víc.Že jsem slaboch,který nemá sílu změnit to, co by změnit měl.Takže ne, můj čas odchodu je ještě v nedohlednu, ještě toho musím udělat moc

Tak já bych asi vyřešila vše důležité. Hlavně dětska a pak bych trávila poslední chvíle s rodinou jedno jak doma, cestováním. Nad smrtí moc nepřemýšlím, ale Ondrovi to připomínám, že tady věčně nebudu, aby se nespoléhal jen na mě a snažil se sám.

@Andrea81

musim byt v nejakem jinem rozpolozeni,abych na tuto otazku odpovedela..vyckej

@Honafa no zajimava myslenka..

@ Mě to napadlo v souvislostí,jak se tady rodí miminka.Že je moc pěkné ,když někdo pak napíše hned z porodnice atd.Že jestli by to fungovalo i opačně,kdyby někdo umřel.Jen taková myšlenka.

@medox To máš námět na scénář na sitcom z neurochirurgie.

@Honafa No já ne. Zažívám denně tolik věcí, že publikovat je zde... To by bylo zajímavé. V pátek jsem se zase dověděla něco echt... Ale zůstane to jen u nás doma...

@zajic Nechávám stahovat a přečtu. Po giga hovadině 50odstínů svobody.

@sazicka Diskuze byla myšlena tak, abysme se zamysleli/y nad tím, že jednou tu nebudeme, takové zamyšlení.K doktorům nelezu, pokud nemusím. Byla jsem \"navedena\" darovat plazmu, tam mě odmítli, mám si prý zajít k praktickému lékaři na rozbor krve, jestli jsem zdravá. Nebyla jsem. Na co... Neomdlívám, není mi nijak zle tak proč... Hledat něco, co by mě přitížilo... Nemám potřebu. Možná nezodpovědnost z mé strany a jednou mě to všechno dožene a budu litovat, ale to je teď jedno. Věřím v osud a ten si nevybíráme.

@zajic No když černý hůmor...já už jak jsme si o tom psali ,tak jsem si představovala jak operují mozek a řeší tam ty veledůležité věci a najednou v tom super mikroskopu kterým koukají do mozku začnou skákat ty makro vši...a přes ně nevidí do mozku....a pak je tam chytají pinzetou

@zajic Vole, chechtam se jak blazen.