Prdíky - jak to má matka vydržet s optimismem? - diskuze

Ahoj. Nevim jestli Te to uklidni, ale my meli stejny problem. A zlepsilo se to az na konci 4m. Celou dobu jsme malou nosili na rukou, dnem i noci rev rev rev. A do toho byla vecne nastydla (problem s imunitou), takze jsme jeste resili odsavani, leky, zakaz chozeni ven..... Byla jsem kousek od zhrouceni, ver mi. A izolace od deti a venkovnich prochazek trvala do puli roka. Detaily Te nebudu zatezovat, jen chci rict, ze ty nejsilenejsi stavy nakonec prejdou, i kdyz mas pocit, ze jsi na samym dne.Taky jsem zavidela vsem mamkam, kdyz si uzivaly, jaka maji spokojena miminka, usmevava, spinkaci, hraci.... To ja vubec neznala. Byt nad veci se ti tezko povede, pokud na to nemas naturu a jsi prvorodicka-ja to mam taky tak. Zkus jen zatnout zuby a soustredit se na to, ze delas pro malou to nejlepsi, co muzes a opravdu to k veku patri, jak rika Tvuj manzel. Chovej ji, utesuj, pokracuj v nahrivani briska, prip.zkus ty probioticke kapky, hodne mimcum pry pomahaji, i kdyz nam jen trosku;Nase Nelca mela problem i pri kakani-kazdy bobek orvala hrozne. Dr. rikal, ze ty strevni klicky proste davaji zabrat a je to mimcum neprijemne. Vzala jsem to, ze to proste musime pretrpet, i kdyz mi ty mesice prisly nekonecne. DA SE TO! Jestli je to mozne, at ti manzel hodne pomaha, byt jen tim chovanim, kdyz je doma ci tak, at se nemusis soustredit kazdou vterinu na tiseni bolesti. Stejne Ti to neda (ja dokazala trochu vypnout az nekdy kolem 5m), ale psychice to hodne ulevi, kdyz se o to podelite. Drzim moc palce, urcite to zvladnes, protoze jakmile se male ulevi, vrati ti to tisickrat, uvidis . Kdybys mela potrebu, klidne napis.

urcite nejsi jedina kdo to tak ma.. treba jaaa-od doby co vylezl 4m rval,kroutil se, nic nepomahalo..nemame skoro ani hezke fotky kdyz spi:dnebylo ho kdy fotit-- furt rval... ja byla na dne,on taky.. pak se to zlepsilo,ale napor na nervy je to desnyy:( vydrz vydrz..fakt bude liiip... je to desne tezke. a ja nebyt bolu-decko sem zabila..ale holky mi tu radily. pomohli, a hlavne semnou soucitily... jednou prijde ten den kdy se to zlepsi a budes mit usmevave a hodne miminko..

@Jaja157 Ahoj, díky za podporu, probiotické kapky dáváme už od druhého týdne, možná by to bez nich bylo ještě horší...první tři týdny byla fakt zlatá, pak to začalo, teď jsem tři týdny zkoušela co se dalo a čekala zázrak, že najdu něco, co udělá cvak a bude to úplně dobrý, jak se to objevuje v některých diskuzích-dáte tyhle kapky a do dvou dnů máte spokojené dítě. Nejdřív její bříško totiž reagovalo na jídlo, když jsem dala maso, byl druhý den řev, když jsem byla o chlebu, byla zlatá. Teď můžu jíst co chci (i jen chleba) a kroutí se stejně. Tak začínám rezignovat na zlepšení zázrakem a začínám se smiřovat, že to prostě nezmizí...ale dny jsou dlouhé a nápor na psychiku to je fest...

@amalie2011 Vím, že to tak je a za pár týdnů nebo měsíců na to budu jen vzpomínat, ale teď si říkám už aby to bylo a raduju se za každý den, co je za námi, protože nás přibližuje vysněné metě. Někdy si říkám, ještě že to mimčo nevydrží večně a občas prostě usne vysílením...

@Dana01 Ja vim. Kdo nezazije nepochopi. Fakt je nas takovych vic, vydrz. Odkud jsi? Ona sdilena starost= polovicni starost plati v materstvi tisicinasobne. Nemas kolem sebe jine mamky, s kterymi bys mohla poklabosit? Zkus anyzovy, fenyklovy, kminovy caj. To vsechno by mohlo trochu pomoci. Kdyz ne, neublizi.

@amalie2011 Souhlas-zadne uzasne fotky zpocatku take nemame, kvuli revu....

@Dana01 fakt vydrz- ono se ani jinak poradit neda.snad este drahe prbioticke kapky s kombinaci s infacolem- nam to trochu pomohlo- mega dieta, a me spal aspon v kocare-takze ja trajdila fuuurt venku, a kdyz tam rval- apson lidi videli jaka su chudak zenska a mam urvany dite:d a nekdo sel semnou ven- a ja si mohla poztezovat...

Myslim, ze delas nejlip, jak muzes. Proste chovat, nosit, mazlit. At vi, ze na ten stres neni sama.Satek jsi zkousela? Mas volne ruce, mimous ma kontakt, pekne se protrepe a vyprdi.

@Dana01 něco podobného zná asi každá, která měla \"nafukovací\" miminko. neboj, nejsi sama. a jak už tu zaznělo, bude líp. nebude to ze dne na den. synovi taky nic nezabralo okamžitě, ale zlepšovalo se to postupně. pak si jednou uvědomíš, že už vlastně nepláče tak často. navíc jak bude malá větší, tak bude víc vnímat okolí a nebude si tolik všímat jen toho, že jí něco obtěžuje. bude se víc hýbat, tak si pomůže i sama. fakt se to zlepší, začátky jsou někdy dost těžké

Optimismus snad jen tak, že to opravdu rychle uteče i když se to teď zdá neuvěřitelné. Děláš to všechno správně, miminko to určitě cítí že jsi při něm a to je hlavní. To že jsi ty z toho ve stressu chápu, také bych byla.

@zajic Ahoj, šátek jsem nezkoušela, jí nejvíc vyhovuje pozice kdy je do klubíčka (buď sedím, její nohy zapřené o břicho a leží mi na stehnech nebo v lehátku s vibracemi, ve kterém se také pěkně uvolní), pokud je rovně nebo se s ní hýbe, tak je nespokojená víc a pláče...mám babyvak, který je fajn, ale to spíš když je spokojenější a nekroutí se, ...

Nechávej jí teď přes léto hodně bez plínky, ať je volná a může si házet nožičkama, ono se s plínkou ty prdíky špatně tlačí. Tomáškovi to moc pomáhalo, prděl jak ďas a bříško nebolelo. V jednom kuse jsem ho nechávala jen tak v postýlce nebo hlubokém kočárku jen tak rozhaleného a pod ním přebalovací podložku a hadrovou plínku a nechala ho jen tak, mlátil nohama, různě je krčil, když jsem ho dala na bříško, tak se taky krásně vyprděl.