Prcek v cizí rodině - diskuze

Zdravím,předem podotýkám, že nevím jestli tento příspěvek zařadím správně, ale mně osobně sem sedí. Včera dopoledne jsme se s Martinem rozhodli, že se pojedeme podívat za rodinou jeho strýce (bratr od potencionální tchýně). Tu rodinu znám, včetně bratranců apod. Jenomže včera jsme přijeli a teta (40 let) nám otevřela, celá ubrečená, že manžel jel nakoupit a dovezl si alkohol cca za 2800 Kč a za 200 pro malého (16 měsíců) nějaké jídlo. Že to byli peníze na velkej nákup a teď nemají nic. Navíc ji zase začal bít, i když ona sama nám to neřekla, ale obličej mluvil za vše. Jinak ona je na mateřské a má celkem 3 syny (22; 23; a toho malého 16 měs.), kluci nepracujou, už nemají ani podporu, tata všechno co vydělá propije a ona to táhne z mateřské a po nocích chodí uklízet. Nejsou žádný rómové nebo já nevím co. Mno mně běhal mráz po zádech. Když jsem viděla ten chudej stromeček, na mě dýchla taková chudina. Pod stromečkem celkově 2 dárky a to ještě byly botičky a tepláčky, který malej nutně potřeboval. Když to hodně shrnu, tak z ničeho nic se rozrazili vchodový dveře a tam namol ožralej strejda a začal nadávat, že ku**va není navařeno apod. Malej začal brečet a strejda, že ať okamžitě přestane nebo mu šlápne na krk. Už jsme teda odcházeli a teta na mě pořád dělala takový posunky, já ani Martin jsme to vůbec nechápali a už jsme se rozjížděli s autem a ona najednou vyběhla s malým a taškou a ať si ho vezmeme domů aspoň na 3 dny než se to u nich sklidní. Takže jsme jeli dom, oba konsternováni co s malým budeme dělat. Já jsem bezdětná, takže mě musela moja mamka vyškolit po telefonu. Teď je malej tady a bude tady až do úterka. Včerejší večer jsme si moc užili, i když jsme měla strach že bude pořád volat maminku, ale místo toho pořád mááááájííí (to jsem já) Martin jel ještě nakoupit rychle plenky a nějaký dárečky, aspoň něco málo aby měl malej pod stromečkem. Ale celý večer jsem i já a Martin přemýšleli co dál, že to takhle nejde. Malej teda teď s náma spí v posteli, nemáme ani postýlku, nic. Tak nevíme, ani jeden co dělat. Já se jejich strejdy vůbec nebojím, takovej hubeňour, tomu kdybych třískla, tak ho zabiju. Spíš jde o malýho.. Jinak jsem si ujasnila, že s miminkem asi ještě počkáme, protože jsem nabila pocitu, že ještě ani jeden nejsme připravení mít dítě. Bohužel.. příjdu si tak neschopná, všechno hledám na netu.. Co mu můžu dát, nedát.