Potrat - diskuze

to je opravdu těžká situace a je těžké něco poradit. Kdyby se to stalo mně, vím určitě, že bych nedokázala jít na potrat, to by mi svědomí nedovolilo. Taky máme 3 děti - první 2 vymodlené a musela jsem se léčit, 3. přišlo zcela nečekaně a neplánovaně a hlavně k mému velkému překvapení bez léčby. Trochu jsem se bála, protože jsem už přece jen nebyla nejmladší, ale teď jsem šťastná, že Martínka mám - je to takové moje sluníčko a veliký dar. Opravdu ti neumím poradit, ale možná až se trochu zklidníš a doma vše v klidu proberete, budeš na to pohlížet jinak.

No, verim, ze to musi byt pekny sok a prekvapeni. Ale nech si chvili na uklidneni a rozmyslenou. Ja sama bych na potrat nesla, jen kvuli tomu, ze uz mam tri deti. Podle me tri a ctyri, to uz neni takovy rozdil. Nebylo by ti lito, ze ho nikdy neuvidis? Ze by mohlo byt hodne, hezke, nadane, melo by te rado a ve stari by ti treba nejvic pomohlo? Ja vim, je to ode me takove vydirani, ale takhle to citim ja. Myslim, ze kdyz ho porodis, budes ho milovat, i pres to, ze to mozna bude o fous tezsi nez sis planovala. Ale ver, ze zas o tolik ne. O to vic radosti ti potom da. Hodne sily a rozhodni se, jak to budes citit

Ahojky měla jsem dvě děti, syn byl plánovaný, dcerka určitě neee, do situace kterou jsme prožívali se mé druhé těhotenství vůbec nehodilo, s malým pořád v nemocnici atd! Taky pro mě bylo velkým překvapením když mi na gin. řekli že jsem v 6.týdnu! Všichni kolem mě, celá rodina včetně manžela byli pro potrat, jen já ne! I později, když mi odebrali plodovou vodu a zjistilo se že i dcerka bude stejně nemocná jako syn, i přes to jsem nedokázala jít na přerušení! A víš, co by se stalo, kdybych tenkrát před dvěma roky všechny poslechla a na to přerušení šla? Zůstala bych doma úplně sama, protože syn nám před rokem zemřel a s mužem se budeme rozvádět, už s námi nebydlí! Takže mi vlastně zůstala nakonec ta neplánovaná a nečekaná holčička! Sice nevím, jak to vše dopadne ale pevně doufám, že nepřijdu i o ni jako to bylo u synka! Zatím to vypadá dobře, tak snad... A proč ti to sem všechno vlastně píšu? V mém případě mi to příjde jako nějaké řízení osudu, že se malá měla narodit ikdyž se uvažovalo o potratu! No a v tvém případě ti osud nadělil čtvrté zdravé děťátko, vím že je to vše taky otázka peněz jak uživit 4 děti atd, ale já osobně jsem na potrat prostě jít nedokázala ikdyž jsem věděla že malá nebude v pořádku! Konečné rozhodnutí bude určitě jen na tobě, ať je jakékoliv, jen ať je to správné pro tebe a vás všechny!

Přikláním se k holkám! Také bych na potrat nešla, ale samozřejmě je to na tobě! Vím, že to bude určitě záhul - 4 děti, ale já ti věřím!!! Vím, že to zvládneš! Jsme přeci ženský a ty zvládnou vše!!! Moc na tebe myslím a rozhodni se správně...pro tebe správně! Tak jak to cítíš ve svém srdci!

Ahojky, uznám, že tohle musí být pro tebe hodně nečekané a nedivím se, že tě to dohnalo až k slzám. Ale zkus to řešit s chladnou hlavou. Já nevím, jestli bych byla schopná jít na potrat - spíš si myslím, že ne - ale na druhou stranu je to tvoje rozhodnutí a musíš si to obhájit hlavně sama před sebou. Držím palce, aby tvé rozhodnutí bylo správné a tys nelitovala. Drž se!

Toto samé jsem si prožila přesně na den před rokem, jen jsem měla 2 děti. Nechtěla jsem nic než jen potrat, na gyndě jsem si to předběžně domluvila. Nechtěla jsem dítě jenom proto, že se nám náhodou podařilo. Manžel mě nechal týden nemluvit o ničem jiném, pak už mu to asi začalo vadit, tak mě řekl svůj názor a bylo hotovo. Teď mě v ložnici spí 2 krásní a zdraví chlapečci. Nejstarší výrostek je ve škole.

@Rosalli Ty brďo, Ty jsi statečná borka.