pomaha k vychove kriceni a biti??? - diskuze

podivej,ja kdyz dam \"na prdel\" alexoj,je to k nicemu.kdyz jecim,je to k nicemu.ja uztaky nevim,uz jsem ve fazi ignorace,duslednemu NE,hnusnym pohledu a stejen to nepomaha.uz nevim co..kdyz dostane na prdel,jeci,prijde a udela to same znovu a znovu.vi,ze bude trest,ale je to k nicemu.a me uz to unavuje a vubec uz nechci,abych ho pul dne jen rezala..

Ja myslim, ze ne. Ja kricim pouze varovne, jako Pozor auto, a pod.

Já nevím jestli pmáhá, Ondra už venku dostal, když málem vlítl do silnice. Musím uznat že v tomhle se hodně sklidnil a chodí vzorně za ruku. Horší ej to v obchodě a nebo na motorce. Naštěstí si pamatuje že na přechodu se stojí. Křik nepomůže ani náhodou, má ze mě prču. Al ekdyž zařvu pozor auto a nebo pes zastaví se a jde případně za mnou.

Jsem matka tyran. Od doby co má rozum dostává na holou, klidně ho venku svléknu (akorát v zimě v kombinéze to jde blbě :-)), doma používám občas vařečku. Dneska stačí něco jednou říct normálně, pak zvýším hlas, jako že to fakt myslím vážně, a potřetí odcházím pro vařečku. Jak mě vidí, většinou poslechne, i venku, jak ho začnu svlíkat. Takže vlastně dneska ani moc nekřičím a nebiju... Nikdy jsem na své dítě nechtěla používat nasilí, nesnášela jsem to u našich, ale bohužel, u osobnosti jako je syn, je tohle jediná učinná metoda... Řvát u nás nepomáhá, to si můžu jak chci, jediné čeho se dočkám je odpověd, \"ať na něho laskavě neřvu \"

jak u koho...poslouchání se musí nejdřív trénovat doma a nebo někde,kde nehrozí nebezpečí. Začínat s tím třeba v obchoďáku je naprd. V obchodě nekřičím,mnohem působivější je se k nim naklonit a tiše pošeptat něco brutálního-jako třeba,počkej až vyjdeme ven,zlískám ti zadek. Většinou dostanou strach a uklidní se.

Já zařvu, když potřebuju, aby hned zastavil. To už ví, že je zle. Používám to, když uteče moc daleko a blízko už je silnice. Já mám strach, že si to neuvědomí a klidně tam vběhne. Jinak co se tělesných trestů týče, tak používám dva - plácnutí přes ruku (to už dostala i Hanička, když třeba mrskla knížkou vzteky na zem, nebo když po sobě hází jídlem blbouni) a na zadek - to je v případě, že neposlechnou. Řeknu to třikrát a dost. U nás to ale funguje. A moc dobře ví, že na zadek dostat nechtějí. Já tedy ještě používám to, že před tím plácnutím dávám poslední šanci a počítám do tří. (Teda pokud mě nevytočí tak, že jí dostanou rovnou bez varování, což se taky stane :))

@lucie73 doma slapou skvele..jen venku s chozenim mame problem

Zase- na Gabku řvu kdekoliv a kdykoliv.Normální jí klidně ještě ted v 15 venku jednu fláknu,klidně před celou třídou.Na malé neřvu ani doma ani venku.Oni mají odstrašujíci příklad Gabku a fakt jsou hodní,aby mě nezklamali.Oni se spíše urážejí,to je horší než řvaní.

Matěj měl období kdy nezabralo nic ani řvaní ani plácnutí na prdel.Mohla jsem se třeba postavit na hlavu a on stejně dělal co chtěl.Naštěstí už to přešlo a někdy stačí počítat do tří-při čísle dvě už kmitá a dělá co má.Ale taky to není pokaždé.Chce to prostě vydržet tohle období je jednou přejde.

u nás to je přesně tak, jako u ostatních, jak jsem si početla Uf, moc se mi ulevilo, že nejsem taková tyranka Jinak - já nerada biju, ale jak mě vytočí už do afektu, tak prostě na ten zadek dostane, že se ani nestačí uhnout. A většinou se mi aspoň uleví od těch nervů

já myslím, že to je období - že to normální živý a zvídavý děti prostě nechodí tam, kam chcou dospělí, ale tam, kam chcou ony. a s jedním dítětem to ještě jde, se dvěma dost těžko. vůbec si to nedovedu představit!důsledný řvaní a bití určitě pomáhá - ale víme, co to udělá s jejich psychikou

u nás , pokud záleží na rychlosti zpětné reakce, zabéknu. A pokud nejde o čas, nýbrž o výchovný poslouchací efekt, ztišeným velice důrazným hlasem řeknu, co a jak hnusně nas..aně se podívám. Do deseti vteřin poslechne a bez křiku a breku z její strany. Ale obojí pouze v nejkrajnějším případě