Podle čeho vybíráte kočár? - diskuze

Kočárek byla první věc, kterou jsem pořídila a to spíš náhodou. Šli jsme se poprvé podívat po nějakých maličkostech do dětského obchodu po testech ve 13 týdnu. A místo maličkostí jsme za týden měli doma kočár. Už jsem ho předtím viděla na netu, ale ve skutečnosti jsem se do něj zamilovala a bylo zbytečné dívat se ještě na jiné, když bych se stejně vrátila k tomuto. Kromě desingu splňoval všechno co jsem chtěla-trojkombinace, otočná nafukovací kola, velký košík, krásně se řídí, je stabilní. Od té doby až do porodu nám ležel v ložnici na skříni, nejsme pověrčiví.

Tak kočárek jsme vybírali hlavně pro bezpečnost dítěte a jednoduchou manipulaci.Kočárek jsem měla zcela nový,když jsem čekala Matyáška ale,po celou dobu byl v kanceláři u babičky a pak jsme si jej přivezli.

kočárek byla poslední věc, kterou jsem neměla a pořídila jsem si ho asi měsíc po narození Ádychtěla jsem nejdříve celkem drahé značky, protože jsem si říkala, že když kočár, tak \"pořádný\", ale pak jsem od toho ustoupila a koukala jsem se na to více rozumemměla jsem jediné dva požadavky:trojkombinace ( sporťák jsem nakonec nevyužila ) a nafukovací kola s aretací. Jezdíme hodně na hory a potřebovala jsem, aby v pohodě projel sněhem.

já kočárek měla vybraný ještě dřív, než jsem vůbec byla těhotná. U kamarádky, která má dvě děti, jsem si ho totiž zkusila a byl podle mě úplně super - nafukovací kola, snadné řízení, prostorná velká korba. Víc jsem nepotřebovala :) Když jsem pak zjistila, že v místním obchodě tuhle značku prodávají (jako jedni z mála), neváhala jsem a objednala (jen barvu, protože na prodejně neměli žádný podle mého gusta). Domů dorazil asi měsíc před porodem, takže jsem ho měla čas ještě i doma \"projet\" :)

U Míši jsme s kočárkem totálně selhali, u Julinky už jsem přesně věděla co chci. Chtěla jsem ať má prostornou korbu, aby v něm Juli vydržela i s fusakem celou zimu, aby měl zatáčecí kolečka, což teď oceňuji ještě víc, protože když mě chce Míša mermomocí při procházce držet za ruku, zvládnu řídit tou druhou. Cenově jsem taky nechtěla překročit určitou částku. Dobré odpružení, trojkombinace, sporťák aby šel nasat v obou směrech... a samozřejmě se mi taky musel líbit. Zatím jsme moc spokojeni. Kočárek jsme koupili nový, pár měsíců před porodem a byl až do narození Julinky schovaný u našich.

S dvojčatama to bylo jednoduché.Na kočárek pro ně nám dala Martinova babička,kluků prababička,v obchodech před těmi 8 lety nebyl ještě takový výběr jako dneska,takže měli jen dva typy,vybrali jsme si tedy jen barvu a typ kočárku.Potom jsme ho prodali kolegyni v práci,která čekala 2 holčičky.Když jsme čekali Davču,věděli jsme,že nepotřebujeme drahý,supermoderní kočárek.Chtěli jsme velká nafukovací kola a pevnou korbičku.Povedlo se nám kočárek ulovit přes aukro,dojeli jsme se na něj podívat a za pár kaček byl náš.Před asi 2 měsíci jsme do přes aukro zase prodali dál.Oba kočárky jsme měli doma,pověrčiví nejsme.

U kočáru u mě bylo podstatné, aby to byla čtyřkolka s velkými nafukovacími koly, bydlíme v dost kopcovité krajině.Také jsem chtěla vyndávací vloženou tašku,abych Vašíka mohla k nám do 3.patra líp nosit. Původně jsem měla v plánu nový, ale nakonec jsme koupili z druhé ruky za 3000 a byl jako nový, asi 2 měsíce před porodem a měli jsme ho doma, nejsme pověrčiví

Kočárek jsme nový pořizovali na Vítka a je jako nový i na Klárku. Chtěla jsem otáčecí kolečka, trojkombinaci, čtyři větší nafukovací kola, kuličková ložiska, aby byl lehký a skladný, protože dost jezdíme autem. Dále jsem chtěla přehazovací rukojeť (to tedy ten náš nemá, ale to bych ocenila až teď u Klárky, která kočárek zase až tak nemusí). Kočár jsme do porodu Víti měli u táty, u Klárky byl v garáži celou dobu.

at projedeme dverma do baraku...at neni tezky...,doma byl od asi 28 tt tehotenstvi..byl novy, v 5 mesicich maly a kupoval se dalsi uplne novy a to byla limuzina mezi dvojcatovymi kocary...mit jedno dite,tak jdu zase jen do te znacky i pro jedno a neresim zadne doplnkove kocary

Pro Gabku jsem vybírala jen potah,typu bylo jen pár.Měla jsem 4 kombinaci.Velká korba,malá korba,taška a sporťák.Byl krásný a šel potom lehko prodat.Za peníze jsem si koupila drahou koženou kabelku.Jako upomínku.Pro Honzu už toho bylo víc.Taky jsem vybrala hezky a funkční.Zuzi podědila po Honzovi,ale to nevadí koupila jsem ji potom hezké hole.Od 4m až do 3,5 let byli plně funkční. Nebyl už to pak výstřelek mody,v té době šli kočárky strašně dopředu,ale byli super.Jsem s výběrem moc spokojená.Nejsem zastáncem pestrých barev,ale ty jednobarevné černé,hnědé se mi moc nelíbi.

v dobe kdy se mel narodit Adam, byla u nas jedinym kriteriem cena. Ale jsem s nim spokojena,tak si ho nechavam i na dalsi dite

u nás to vůbec nebylo jednoduché.Kočár musel být lehký,protože bydlíme ve 3 patře bez výtahu,v domě není ani kočárkárna.Dále se mi musel vejít do auta-Toyota Yaris Potom jsem si ještě navymýšlela ruční brzdu kvůli jízdě na bruslích.Jestli bude mít 3 nebo 4 kola mi bylo jedno,důležité byly rozměry a váha.Kvůli barvě jsme se dost hádali a nakonec jsem ustoupila.Domů jsme ho dovezli až po porodu,pověrčivá moc nejsem,ale člověk nikdy neví.