o vánocích u tchána - diskuze

přivezli jsme s sebou hotovou baštu, bo nejraději vařím doma - u cizích nevím kde co mají a tak..... ale ouha, zapomněla jsem osmaženou housku do hrachové polévky.děda měl naštěstí doma dvě starší housky, tak jsem je optimisticky nakrájela a zeptala se, kde má olej? moje drahá polovina se zhorzila: ty to chceš opékat na oleji? udělej to na másle! máte máslo, tatínku? zeptala jsem se. bylo dlouhé ticho a když to doteklo, tak řekl, ne jen margarín - perlu. to nebude asi to pravý medonosný, povídám své drahé polovině. na tom se opékat nedá.... tak jen trošičku... škemral můj chlap. já husa jsem mu na to skočila a jala se hledat nějkou pánvičku. všechno nádobí co tchán vlastní je přibližně z roku 1960 a podle toho vypadá. rezignovaně jsem si vzala nějaký malý jen trochu odprýsknutý kastrůlek, vykydla do něj kus margarínu a jala se ho zahříváním zbavovat vody. odvděčil se mi tím, že na mně prskal jako vzteklá kočka a do toho remcali chlapi, kdy už to bude.... vhodila jsem nakrájenou housku do rozpuštěného margarínu, ta ho okamžitě vcucla, rozplizla se a začala se připalovat. přehodila jsem nacucané kousky do jiného, úplně stejně strašného kastrůlku a na úplně malinkém ohýnku jsem ji za strašlivých nadávek vysušila. v kuchyni smrad, spálenej kastrůlek ve dřezu a já vzteky bledá jsem plivala síru a oheň na každého, kdo se mne pokusil oslovit.když jsem ty těžko vydobyté trosky postavila na stůl tak se tchán zvedl, došel do kuchyně a přinesl nádherně osmaženou housku, co mu tam nechala jeho dcera. zabila bych ho!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! a nejhorší je, že to neudělal schválně, jen mu bylo jasné, že mnou vysušená houska pro pět lidí stačit nemůže.