Nejmilovanější knížka mého dětství - diskuze

Četla jsem snad 100x Vinnetoua, neovlivnilo mě to nijak, jen se mě to dobře četlo.

Já Káju Maříka,ale nikdy jsem to nedočetla do konce

Já byla spíše na takové dívčí románky od spisovatele Stanislava Rudolfa.

Nesnášela jsem povinnou četbu-Psohlavce a tak, fuj.Děda mi kupoval knížky od Stanislava Rudolfa, takové čtení pro holky, to bylo hezký...

@ Nebo Lenka Lencová??Její knižky se ve škole netrhly ačetli jsme všechny o hodinách.Já pamatuji,že jsem měla půjčenou jednu,a druhý den jsem jí musela vrátit,četla jsem do třech do rána ,ale stihla jsem to.

Já ty děti z Bulerbinu,milovala a dělali jsme s kamarádama spoustu kravinek co oni..

Jo Stanislav Rudolf to bylo něco.Jinak asi od 7 let jsem milovala knížku-Terka jede do Varšavy.To bylo tak krásné jak se holčička stěhovala z vesnice do velkoměsta a nemohla si vzít sebou do paneláku pejska.Jo jo to jsem vždycky brečela.

Děti z Bullerbynu jsem přečetla asi 100x :))) bylo to úžasně napsané, čtivé, taky jsem mockrát četla Honzíkovu cestu, ani nevím proč :) později, v pubertě, Stanislava Rudolfa, jeho Pusinky byly nepřekonatelné :) no a na gymplu už jsem začla s \"klasikou\", dneska mám třeba moc ráda knížky Betty McDonaldové Vejce a já a Co život dal a vzal, povídky Roberta Fulghuma, Jamese Herriota a jeho Zvěrolékaře, Jirotkova Saturnina...to jsou knížky, které si ráda přečtu znova a znova...

@ičinka Tý jo, já už úplně zapomněla na tyhle dva spisovatele, jejichž romány jsem hltala jeden za druhým... V knihovně jsem vždycky šla na jisto, že od těch dvou mě to bude 100% bavit. Úplně jsem se vžívala do role těch hlavních postav

@ Stanislava Rudolfa jsem taky měla ráda.Když jsem byla hooooodně malá,tak Honzíkova cesta a Malý Bobeš