Ahoj Soni,to je jasné,že máš obavy,mě manžel slíbil 14 dní a pak byl se mnou jen týden,mě málem kleplo,měla jsem strach velký,ale co nadělat jinak se to člověk nenaučí.A že Eliška pláče je fakt normální,doporučuji přečíst si kihu "Dítě pláče,proč?A co dělat" mě moc pomohla,pořád jsem se nervovala,ale po přečtení lecos pochopíš,třeba jen maličkost,že je to jediný způsob komunikace,a nemusí brečet jen proto,že ji něco bolí,ale dává najevo že tě má ráda,že je v pohodě,jen ještě neumí mluvit a broukat,tak mluví tak jak umí pláčem.Plakat může smaozžejmě z hladu,ale kyfž budeš ty na nervy ,tak ten tlak pocítí i ona,nejlepší je začít u sebe,i když vím,že je to těžké,ale najez se tympak si skoč do sprchy a pak jí nakrm,nebo si jí vezmi do autosedačky s sebou do koupelny ať na ní vidíš a můžeš být klidná.Já nepoužívala lehátko,ale mnoho maminek ho má a takhle to řeší.A k nám přišla první návštěva hned po příjezdu z porodnice,protže se mi zdálo,že máme doma zimu a tak nám manželovi rodiče přivezli přímotop.Ale nedovolili si nic,jen se koukli.A další návštěvy jsem držela alespoň do 1 m. Být tebou,tak nikam nejedu.Všichni jsou dospělí a snad musí pochopit,že se nebudeš s Eliškou ty podřizovat jim a navíc zrovna tohle blbý počasí zaručuje nachlazení minimálně jednoho člověka a aby se mimi nakazilo,myslím za to nestojí,držím ti palce ať si to prosadíš a pozvi si třeba někoho hodného a hlavně zdravého domů na tu dobu.Nebo když už budeš sama,tak se neboj,třeba taková procházka s kočárkem ti pomůže a na ní usne snad každé mimi,koupat můžeš zase až bude tatínek doma.A hlavně vv šestinedělí nic nedělej,ani nemusíš,to je přirozené,škoda že na to taínci nedostávají příručky v porodnici-to bych zavedla.Manuál.jak se chovat jako otec v šestinedělí.Většinou to psané na papíře zabírá více ,než prosby manželek