nasrelóza - diskuze

Přesně tak,manžel vejde do dveří a první pul hodiny nadává na ostatní řidiče,jak jezdí,jaké to jsou hovada.A když nezačnu nadávat s ním,tak to obrátí proti mě,jak já bych mohla za to,že mu někdo nedal přednost.Vždycky žesnu za co všecko mužu.To kdybych si dovolila k němu já,tak se mnou tyden nepromluví.

zatímco my musíme z jednoho vlaku ihned přestoupit do druhého, příp. i několikrát denně, oni prý potřebují 30 minut na domácí aklimatizaci...když k nim děti letí, je problém, když jim zajistíte zábavu, jsou soustředění a o tatínka nejeví zájem, je také problém, mužům a jejich mentalitě ZDAR

@Calamity J. Když mu nachystáš oběd na stůl (je problém:potřebuje se alespoň vydýchat!!!!),když mu ho nenachystáš (tak má zrovna hroznej hlad!!!!!)

taky to občas dělá. Já už to na něm poznám. Já jsem takový hromosvod. Musím ho vyslechnout. Hlavně když se na něčem nedohodnem. On za chvilku nic neví. Dělá že se nic nestalo. To mě točí

jeeee to dobře znám,připadámi,že se v práci naštve a nosí to dom....nadám mu at to domu nenosí ,zbalím Patu a jdem radši ven

@Honafa Tak to s těma řidičema znám taky. Většinou to odkejvu, opravdu někteří lidé jezdí jak hovada...

To muj manza vsechno drzi v sobe. Kdyz prijde z prace nastvanej, tak to na nem poznam. Mlci a jen to v nem bubla. Tak se ho zeptam(protoze vim, ze se potrebuje vypovidat), on to ze sebe vysype, zanadava si na ty, co ho stvou, a je klid. Nastesti nejsem hromosvod, ale vrbaAle znam to moc dobre, takovy byl muj tata. Kdyz prisel z prace obcas nastvanej, tak jsem se mu radsi klidila z cesty. Protoze me vzdycky sjel za jakoukoliv blbost a jeste jsem chytla nejakej nepopularni ukol, abych se jako neflakala

Nejlepší je to nekomentovat, nerejpat do něj, nechat ho v klidu, ono to za chvíli vyšumí a je zase normální... teda většinou to pomáhá... když má povídavou, tak ho vyslechnu, když je naštvanej "tiše", nechám ho, dám mu jídlo a dělám si něco svého a za chvíli zjistím, že už je v poho...

Hm tak ten náš tatínek je taky děsnej..Přijde naštvanej a nic neřekne..Když se ptám co se stalo,tak samozřejmě nic...Chodí jak nasránek tak se ptám zase a zase a zase a pak dostanu vynadáno že se ho furt ptám,když se nic neděje,že furt vidím že by byl nasranděnej a že on je normální to já mu nedám furt pokoj...Panebože a druhý den mi sám jakoby náhodou řekne že ho včera někdo zprudil v práci...To mě vytáčí,jak on to dusí v sobě..A pak když se zastřelil Svoboda a uveřejnili že měl depky a že vše uchovával v sobě a pak se to v něm nahromadilo a nezvládal to tak mi ten můj milej praví:Víš já jsem o tom přemýšlel a já jsem to samý..No a život jde dál a stejně mlčí,pako..

@rhfenda Oni ale takový opravdu jsou, to je rozdíl mezi ženou a mužem. Kdyby se to stalo tobě, oceníš nejvíc to, že se tě zeptá, utěší, pohladí, vyslechne... na ně se tohle aplikovat nesmí, jinak je zle... na ně platí nechat je být (pokud sami nezačnou mluvit), schválně to někdy zkus

@rhfenda A to s tím Svobodou, to je už extrém, je rozdíl, když má někdo deprese a trpí tím, než když občas přijde nasranej z práce...

@Andělka tak nějak...včera pravil - je mi to jedno!