Naše školství - diskuze

Nedá mi to, abych nepopsala, jak si pamatuju ze školních let styl výuky v našich školách. Píšu to sem hlavně kvůli Barunce od Lucky a podobným, aby bylo jasné, že ten, kdo má ve škole problémy, není vždycky ten špatný.Co teda musím na sebe \"prásknout\", tak nejsem nějaký odmítač vzdělání, strašně ráda se učím nové věci, hledám informace, mám vysokou školu, takže typický šprt, o kterém byste řekli, že ve škole nemohl mít problém. Jo, s učením jsem problém neměla. Ale ten zbytek.Učili nás většinou lidi, kteří šli na pajdák proto, že strašně chtěli VŠ titul, ale jinam je nevzali. Takže učili z donucení. Výuka probíhala způsobem, že učitel vzal jeden ochmataný sešitek, který měl asi 100 let, a přečetl, co jsme si měli napsat a doma naučit. Při zkoušení vyžadoval, abychom to odvykládali stejně, jak on to nadiktoval, no hlavně abychom nepoužili nějaké jiné slovní obraty nebo, ó hrůzo, nové informace, které bychom našli někde jinde.Jakýkoliv dotaz k probírané látce byl pokládán za drzost. Nejlíp na tom byli ti, kteří do školy moc nechodili a tím pádem nezlobili a blbě se neptali, jednou za půl roku odhrčeli probíranou látku, na vízu 2 a všichni spokojení.Učivo s námi probírali do nejdebilnějších podrobností, které prostě nejsou potřeba, zatímco užitečné informace jaksi vyšuměly. Např. v dějepise jsme se učili, v kterém roce přesně si jaký král uprdnul, ale nedozvěděli jsme se, jak probíhal převrat v roce 89, což mi přijde teda smysluplnější. V biologii jsme věděli, kde plave která řasa, a že jich je, ale jak pečovat o své zdraví, jsme se nedozvěděli.Jako vrchol všeho mi ve 12-ti narosty solidní prsa, které učitelé chlapi měli potřebu neustále komentovat. Takže určitě chápete, že jsem MUSELA odpovědět, takže třídní a ředitelské důtky na sebe nenechaly dlouho čekat.Výsledek: České školství tak, jak jsem ho prošla já, je velmi demotivační, a získávání informací spíše zhnusuje, než že by ho podporovalo. Čest vyjímkám.