Ahoj holky, tak už je to tu zase, včera jsem dostala zprávu, že kolegyně, která po mě převzala práci jde v březnu na mateřskou a samozřejmě bude za sebe potřebovat náhradu, tak si vzpomněla na mě. Večer mi tuto informaci poslala ještě personální, která je moje dobrá přítelkyně s tím, že si to mám nechat projít hlavou. Pracovala jsem jako vedoucí sekretariátu, teď by mi k práci asistentky a k části personalistiky přibylo ještě něco jiného, ale já jsem ve svém živlu, když můžu telefonovat a hrabat se v papírechpráce je v Ostravě, pružná pracovní doba - resp. ranní směny. Už před 2 měsíci jsem dostala nabídku na daleko lukrativnější pozici opět u mé \"mateřské\" firmy, ale bylo to náročné na cestování a čas vůbec, tak jsem vzhledem k malému musela odmítnoutA teď mám opravdu zase brouka v hlavě, jestli mám odcházet od malého, kterému bude 1 a půl a nechat ho v péči babiček nebo se začít pomalinku opět realizovat i jinde...finance nemusím řešit, takže kvůli tomu prioritně do práce nespěchám. Jsem komunikativní člověk, moc mi na mateřské chybí kolektiv jiných lidí, než jsou jen maminky v okolí. Taky si říkám, že zrovna od března se bude pomalounku vylepšovat počasí, malý už bude sám suverénně chodit, tak jestli to je zrovna ten nejlepší čas...bude se chodit hodně ven, v létě bazének...opravdu hodně váhám, zatím mám čas, ale budu to muset rozseknout, v práci nebudou čekat donekonečnavím, že je to hlavně na mě a mé rodině, ale chtěla jsem se s váma podělit jak to cítím, případně od vás přečíst, jak byste se zachovaly vy