Musim se sverit - diskuze

Ohojky, vym ze si nekdo rekne "Jee, uz zase" a vim ze uz jste mi napsali spoustu hezkych slov podpory, ale ja mam stejne potrebu si vylit srdicko,kdyz tu uz neni komu si pobrecet na ramene. Pred 2 hodinama jsme se s malou vratili z letiste...a tatinek je fuc. :( Ted uz mi bylo trochu lip, ale jak to pisu tak mi zase tecou slzy.Holt ten hajzl ROZUM to porad nejak tomu srdicku dostatecne nevysvetlil. Bylo to fakt smutny.Terry se loucil s Violkou, ktera tvrde spala, drzel ji v naruci,neco ji potichu rikal,cichal ji k vlaskum, no a me se koulely slzy jak hrach.Vim,ze ty 4 mesice nejak zvladnem - musime,ale bude mi hrozne chybet a taky me mrzi, ze kdyz ted Violka roste tak rychle, neuvidi spoustu veci, ktere budou poprve.Bude to DOUFAM ten "nejtezsi cas" a pak se nam to snad uz vrati jen v dobrem.To me pohani dopredu - ta predstava budouctnosti kdy budem spolu.Na letisti jeste delali problemy (cizinecka policie), ze tu byl moc dlouho, ale nakonec ho pustili bez pokuty a na posledni cvili.Tak snad mi vecer zavola, ze letadlo stihl a policistka mi rekla ze nebude mit priste problem prijet.Tak aspon ze tak....Dekuju,"vypsani se" pomohlo. Jenom dodam, ze to si clovek uvedomi jak byly nektere ty partnerske hadky malicherne.Budte radi ,ze "ho" mate vedle sebe.A take hodne sil osamocenym maminkam - musi to byt nekdy fakt hrozne smutny.Ale zas kazda mate sve hlavni "slunicko" u sebe.Preju hezky vecer a stastne deti i partnery