Moje tři postřehy ohledně hudby - diskuze

1) Dřív bylo mnohem víc vypalovaček, hitů, pěkných písniček. Teď je to všechno na jedno brdo a jen sem tam se objeví něco super. Já mám nejradši 80.-90.léta.2) Když ráno něco slyším hrát, celý den to nemůžu dostat z hlavy, pořád si tu písničku v duchu zpívám. Jak blboun. Někdy i nahlas - tuhle jsem šla po ulici a pobrukovala si Dávej, ber 3) Spousta písniček se mi nelíbila, ale jak je hrají všude pořád dokola, začnou se mi líbit. Viz. Xindl X a Anděl. Nejdřív jsem si říkala, co je to za blbost. A teĎ to mám pořád puštěný, jak se mi ti líbí.