Tak holky, zjišťuju, že s tím co se u nás dějě patřím už jen do této rubriky!Pokusím se to shrnout: náš Šimonek je už od narození často nemocný - poprvé jsme byli už ve 3týdnech v nemocnici se zánětem ledvin, v půl roce měl neštovice a od té doby probíhá jedna nemoc za druhou. Většinou to byly laryngitidy, které během 1-2dnů klesly na průdušky, jednou dokonce až na plíce, takže atb bereme téměř nepřetržitě. Před 14 dny mu píchali ouško - měl tam masivní zánět a jen co dobral atb, tak jsme jeli na pohotovost do Motola a píchali mu druhé ouško a dostali jsme další atb. Paní doktorka nám slibuje, že jen co se z toho dostane, tak to začneme řešit trháním nosní mandle, nasazením Bronchovaxomu nebo očkováním Prevenarem, jenže on se z toho prostě nemůže dostat.Když se na něj koukám, jak s tím chudáček bojuje a většinou neztrácí dobrou náladu ani když mu není dvakrát dobře, tak brečím jak želva. Už bych chtěla, abychom žili jako normální lidi, chodili na výlety, mezi jiné děti, užívali si sluníčka....místo toho běhám s teploměrem, vařím čajíky, odměřuju léky...už jsem jak pošahaná - když k nám jde někdo na návštěvu, tak ho pořádně prolustruju, jestli nemá rýmu nebo cokoliv, co by mohly moje děti chytit. Je mi z toho hrozně smutno a už nevím co bych pro něj/ pro ně mohla udělat.Tak jsem ráda, že jsem se z toho aspoň trošku vypsala. A na závěr dotázek: má někdo z vás zkušenost s tím Bronchovaxomem? A jsou děti naočkované Prevenarem opravdu zdravější? Nenapadá vás ještě něco/ někdo co by mohlo pomoct???????????Díky!