Letos již několik případů ublížení dítěti sekačkou... - diskuze

@moninif Z toho mám taky děsnou fobii..Filip je neskutečné střevo a letí vůbec nekouká. A já mám co dělat, abych ho už dohonila. Už musím být pořád za ním a když začne běžet pelášit taky. Má z toho legraci, nepomůže naplácání ani okřiknutí, takže letím a chytám. Pouští se mě a jeho oblíbená trasa je právě na parkoviště či kolem cesty, je blázen do aut Většinou to nevydržím a jdeme rychle pryč, ale na pískovišti či ve dvoře mi vydrží, jen pokud tam jsou nějaké jiné děti. Jinak peláší hned koukat na auta. Je to na palici bydlet v paneláku, pokud nemáš kousek vlastní zahrady či možnost nechat dítě pobíhat na nějakém oploceném hřišti, tak je to fakt o.. Takže lítám, chytám, ven přeci jen musíme, nemůžu ho držet doma, a pevně doufám, že ho vždycky uchytám.

@janney Tak to má Filípek stejnou zálibu, taky hned všechno tahá a zase rozhazuje. Takže žehlit jedině v klidu, když spinká

@ Já teda nevím, ale když ti dítě vběhne pod auto zpoza rohu nebo auta, tak to taky nestihneš ubrzdit. Bohužel to vím z vlastní zkušenosti (naštěstí se teda nic nestalo, ale dodnes mám z děti i co vidím na chodníku a nedrží se za ruce strach). Já nevím jak se s tou sekačkou stalo, třeba dítě někdo jiný neuhlídal, to asi fakt nemůžeš dělat nic....

Jéje, to koukám, co se tu za dva dny vyvalilo Trest je v tomto případě samozřejmě to ublížené dítě, jiný trest to nijak neřeší. Nehody se stanou snad každému.Měla jsem na mysli skutečně JAK se to může stát? Tady přece nejde o nehodu (to lze říct o ulítlém kameni při sekání atd.), musí to dítě reálně přejet a vy co to omlouváte, omluvili byste stejně přejetí autem???

@zkpost No Violka musi ze schodu - mame je zde do bytu , dolu - vzdy za ruku, nahoru bud za ruku, nebo stojim a pochoduju tesne za ni,ale to jak rika nada se zapotim - jeste to trva - ona se na me jeste tisickrat otoci,usmeje, zkontroluje, jestli ji pozoruju jak je sikovna - no uf..ale delame to,ze ji to nechavame vylezt.Co ale nejvic trnu jsou takove ty 4 schody od nekoho z terasy a nebo zidky - asi 20 cm a ona to leze dolu -zatim to vzdy zvladla a sama usoudila,ze to pujde po zadecku nebo pozadu,ale jak k tomu odhodlane jde, tak mam strach,ze tam skoci.S zehlenim souhlasim - ona i ta para a jednou se moji mame samo slozilo zehlici prkno a spadlo ji na nohu.Nemluve o tom,ze Vio hrozne rada rozhazuje mnou slozene hromadky - tak pak vazne - co chytat driv?!

@janney Žehlička je pro mě taky v přítomnosti Filípka naprosto pasé. Mám z toho hrozný strach, nebylo by možné jej uhlídat. Žehlím výhradně, když odpolko spinká. A Jani můžu říct, že nejsi jediná,kdo má strach i ze schodů. Já teda taky děsný. Takže chůzi nahoru jistím raději ze zadu a pokud chce ťapkat dolů, tak na velkých schodech jedině za ruku, i když věřím, že už by to i zvládl sám, ale nikdy člověk neví. Mám z toho taky hůrzu.Když pozoruji občas maminky a dítka kolem, tak si říkám, že asi působím jako blázen, že za ním pořád běhám a chytám, ale vím, že Fifi je třeštidlo a mám prostě obavy.

Úrazy dětí sekačkou je letos více, neboť média zjistila, že je to sledované téma a jdou po tom. Je to atraktivní scénář večerních zpráv: \"nezodpovědní\" rodiče na jedné straně, \"nebohé\" dítě na straně druhé. Jsem přesvědčená o tom, že loni jich bylo taky dost, ale toliko se o nich nepsalo. Rozhodně soucítím s rodiči...

@janney Jo tak s tím žehlením a schodama to mám taky. S Kubíkem vůbec nežehlím, protože to mám fakt strach - naposledy, když byl miminko. Taky jsem jednou poprosila Toma, aby ho pohlídal, než vyžehlím pár věcí, co jsme potřebovali na sebe - a taky to tenkrát nějak nepobral... :-)))No a schody??? Kubík chce chodit sám a vytrhává se mi. Tak ho nechám, ale jdu hned za ním, abych ho kdyžtak chytila a řeknu ti, že se zapotím víc, než kdybych nesla v každý ruce jednoho Kubíka a trnu, že si rozbije hlavu. Ale za to může kamarádka, která mi jednou vyprávěla o jednom takovém neštěstí... A já to mám furt v hlavě...

@janney Já se taky bojím žehlení a žehlím když děcka večer spí.Okrádám se sice o spánek,ale nemusím se křečovitě držet žehličky a myslet na to že někdo zatáhne za šňůru, spálí se apod.,nemůžu jít na záchod, napít se protože co kdyby náhodou....a tak žehlím vnoci.

@Honafa Jezisi,to misto ridice, no to snad ne, fakt???

@Ady.S Ady mas pravdu - ja kdyz byla sama - musela jsem take spoustu veci delat s Violkou,ale hrozny strach mam z toho zehleni.Kdyz jen lezla tak to slo,ale i tak jsem ji radsi davala do postylky vedle me, nebo zehlila kdyz spala.Jak ti ale zacne Ondras bez problemu chodit, tak to zehleni neriskuj.Nevis pak co chytat driv,prkno,zehlicku,dite.No proste plne ruce horkych a tezkych predmetu.A Vio je takovy divoch,ze i pres zakazy prijde a zacne cloumat s prknem.To se stalo, kdyz jsem po jejim probuzeni potrebovala dozehlit a poprosila tatku at ji hlida. To znamenalo udrzet ji minimalne 2 metry ode me,ale nepochopil.Ted v jeji pritomnosti VUBEC NEZEHLIM. I kdyz je to boj - bere mi to pak volne chvile,ale nechci to riskovat - horka para a pod.Jinak obecne k sekackam se nevyjadruju - nikdy jsme zahradu nemeli,ale tady v USA se hodne griluje - vlastne kazda navsteva znamena grilovani,pobyt na zashrade a terase a deti vsude kolem.z toho teda taky trnu,ale to se musi nejak uhlidat.Ja mam porad nejvetsi hruzu ze schodu - vzdy vidim to nejhorsi nestesti - lidi by se smali, kdyby na me koukali- vzdy v takove chvili nedejchamAle nechavam ji zase zkusit dost veci - treba zavirat otvirat dvere a zasuvky - to se uz naucila,ze si muze skripnout prsty a dava pozor.Neco zase zazit musi ze?!

@Ady.S holky,já vím že to nemyslíte zle,jen si prostě povídáme,jak a co která dělá a jak se snaží ochránit svoje děti.je jasný že i moje holky měly pár úrazů,pád z postele,spálení prstíku,dokonce i převržení naštěstí né horkého kafe.Nejsem supermanka,ale snažím se.Taky sekám zahradu s dětma.Ale holky jsou prostě na židličce,něco jí,nebo si hrajou u písku.Když to nejde,tak prostě nesekám vůbec,nebo počkám až přijde někdo kdo je zabaví.Na sporáku mám často v hrnci něco co se vaří,obě holky prostě smějí nejblíž na půl metru,nevisí mi na noze.Jsem u těhle věcí prostě nekompromisní stejně jako bych je nenechala přebíhat magistrálu.Zdá se mi to nebezpečné,mám strach že o ně třeba zakopnu,strhnu pánev atd.Se žehlením to samé,zrovna patřím mezi ty maminky,které všechno dělají při dětech.večer v osm jsem hotová s prací a odpočívám u televize nebo u bolu,manžel donedávna jezdil ráno v 8 do práce a vracel se večer v 8 takže je jasný že jsem na vše byla taky sama,tím chci jen říct že se prostě bojím,že na sebe strhnou vařící žehličku,hrnec s polévkou,opaří se,nebo se jim stane něco na zahradě-viz.sekačka.Nechci vůbec nikoho soudit,je to strašné když se někomu něco stane a kolikrát si říkám,co jsem všechno zanedbala,ale zase musím říct,že kolikrát přijde kamarádka,nechá si uvařit kafe,vezme si moje nebo svoje dítě na klín a to šermuje rukama před vařící kávou.Vždycky zakročím-ať si o mě ta osoba myslí co chce.Prostě se snažím,asi jako většina z nás.Benevolence k dětem je hezká věc,ale ne v případě,kdy mu hrozí zřejmé nebezpečí.A ještě musím dodat,,ANO,MÁM ŠTĚSTÍ ŽE SE MÝM DĚTEM ZATÍM NIC VÁŽNĚJŠÍHO NESTALO,,a jsem za to moc šťastná.Totéž přeju i vám a vašim zlatíčkám.