kompromisy - diskuze

Jejda, já normálně nevím... U nás se obětoval mnohem víc Lojza. Odstěhoval se za mnou přes celou republiku, rodiče vidí 3-4x za rok, musel se podvolit a \"dovolit\" mi psa, i když žádné zvíře nikdy neměl. Jsem asi hrozná semetrika, ale nic mě nenapadá. Jediné co mě teď napadlo, že je Lojza levák a tak si přehodil tlačítka na myši a já se musela obětovat a přeučit se.

Nejvíc,že jsem ho ted pustila zpátky do té afriky. Ted to bylo pro mě nejtěžší loučení ze všech a ještě pořád jsem smutná,že tu není. Obvykle mi to dlouho netrvá a beru život tak ak je.Nikdy jsem mu neustoupila v ničem co se tyka děti.V tomhle rozhoduji zásadně já.Jsem ráda ,že jsem neustoupila a ,že se Honza nejmenuje Heřman.To by měl těžký život,náš sluníčko Honza s takovým jménem.

Jo a ještě jsem před x lety neustoupila,když on chtěl vzdát IVF. Ani po dvou letech se nám nedařilo a on už to vzdával,já né.A vidíš.Taky bych mu nikdy nedovolila psa.Obětavého ještě ,že mi nevadí cigarety i ,když jsem nekuřák,ale nodovolila bych mu kouřit doma.Ono je toho u nás strašně moc-22 let kompromisu.

@Honafa to s těma dětma je krásný. navíc i to, jak hrozně svýho mužskýho podporuješ a držíš rodinu, tys pro mě velký vzor.

Jeho rodice. A stejne to k nicemu nebylo. Proto posledni dobou zacinam razit teorii, ze kompromisy jsou krasna vec, ale zivot je kratkej, abysme se furt jen omezovali.

pro prvního chlapa jsem obětovala VŠ největší blbost mého života.. ikdyž, zase bych neměla svoji Elinku, takže nakonec nelituju u druhého už si dávám bacha a obětuju sice dost, ale tak, abych byla sama šťastná a jednou nelitovala stěhování, rodinu, dobrou práci.. teď třeba čas, kdy musím tolerovat jeho pracovní nasazení a starat se o rodinu.. možná něco jsem obětovala pro děti.. ale jinak žijem skoro stejně jako \"za svobodna\" - jezdíme všude, bavíme se, koupíme si i věci co nepotřebujeme, ale chceme..

Asi nic.... Spíš kvůli dětem, ale s Pepou jsme neměli potřebu si nijak ustupovat. On mě natolik přijímá, že žádné kompromisy nežádá.Občas si souložneme, i když se mi moc nechce, ale to se asi nepočítá, co?

Počala Dorotku a odešla z Liberce, tudíž od divadla, bez větší naděje si nové angažmá najít, do Brna, protože on je Brňák, chtěl v Brně žít a já se bála vztahu na dálku.... Tak mám krásnou rodinu v Brně, ale zřejmě už se k divadlu nevrátím...

@ŠárkaBil Nikdy neříkej nikdy. Proč myslíš, ze bys v Brně nic nesehnala?

@Evulik25 Evi ty jsi hrozná semetrika??? tak teď jsem se fakt zamála

@sazicka Protože je tu hereček mraky. A já vypadla hned po JAMU z Brna, takže i z povědomí. Kolem každýho divadla tady fungují takový těžko proniknutelný skupiny lidí, kteří v daném divadle procují. Navíc po jednatřicetileté herečce se dvěma dětma, kterou nikdo nikdy hrát neviděl (kromě JAMU), protože si svoje odehrála 300km daleko v Liberci, zrovna moc velká poptávka není. Je to těžký. Snažila jsem se tady chytnout několik let(po na rození Dorotky), trošku jsem i hrála, ale už to nikdy nebylo ono a teď po Vašíkovi je ta pravděpodobnost ještě menší. Ale nevzdávám to úplně. Samozřejmě, že bych byla moc ráda, kdyby se ještě něco poštěstilo. Ale začínám s tím být smířená - i to byl hodně bolestnej proces. Nejhorší mám snad za sebou.

@ŠárkaBil Nevzdavej, byla by to skoda. věřím, ze hrát ještě budes a budes skvělá!