když žena se snaží dělat maximum - diskuze

a vezme to za špatný konec.holky, psala jsem už do novoročních předsevzetí, že si je nikdy nedávám, ale letos asi budu. musím být k sobě tvrdá, chovat se jinak. mám doma muže, který má dvě tváře. je milý, pozorný, ke všem se chová velmi hezky, vede kroužek biatlonu, což se stalo jeho velkým koníčkem. doma takový také býval. ale už rok zpátky si vůbec nerozumíme. on utíká z domu ke svým zálibám a koníčkům, přidal si ještě myslivost, chce si udělat nyní zkoušky. před půl rokem jsem se s ním snažila promluvit o tom, že jsem na vše sama, o svých pocitech a místo jakéhokoliv rozhovoru na mě zaútočil jak slovně tak fyzicky. odpustila jsem mu, začal chodit i do kostela prý impulzem bylo, že se tak zachoval. já to ale vidím tak, že tam pouze jde ke zpovědi aby ulevil svému svědomí ne aby něco řešil. následovalo období dalších nedorozumnění, ale mluvit se s ním nedá, hned zuří, jakýkoliv problém v domě, s dětmi, všechno ho hned jak říká vytáčí.finanční problémy řeší po svém, schoval si nějaké peníze a když jsem na to přišla, zuřil, druhý den se omluvil a vše dal do pořádku. prý si chtěl schovat nějaké peníze na mysliveckou uniformu a já bych s tím teď, když máme hluboko do kapsy, nesouhlasila. teď o vánocích jsem byla neustále doma sama s malou, kluci jezdili po biatlonových závodech. ten mladší by se do počtu nominoval na třídenní závody Olympiáda dětí a mládeže. nikoho tam nezná a tak jet nechtěl. je hodně introvertní a stála jsem při něm. manžel se rozzuřil tak, že jsem se bála , že mi nějaká přiletí. prý jsme ho strašně naštvali. nicméně jsem se dnes ráno oklikou dozvěděla, že syna na tyhle závody přihlásil a tajně, abych o tom nevěděla, ho zpracovává tak, že už váhá, že by jel. rozhodnutí by bylo lepší nechat na synovi, ale myslím, že se ho bojí, takže nemá na výběr. ale tohle přece není chování, já vidím lež a podvod, nemám komu se svěřit, už to na mě doléhá víc než bych chtěla. nevím ani, jak reagovat. vím, že se říká, že chyba je vždy na obou stranách, ale mám pocit, že čím víc se snažím, tím je hůř. doma už zastávám vše, připadá mi, že chce, abych žila jeho vlastní život, jako bych byla jen loutkou a prostředkem k dosahování jeho plánů. také si říkám, že před přáteli nebudu tajit jeho chování, všichni si myslí, že je bezvadný.