Zkušenosti pacientek z porodnice Ústav pro péči o matku a dítě - diskuze

porovnání s Krčí

Mám 18 měsíců od sebe děti, první rozené v Podolí(04/2010), druhé v Krči(10/2011) a musím říct, že každá porodnice má své přednosti někde jinde, ale celkově neplatí, že tam kde jsou peníze, že by se člověk cítil lépe:-(
Podolí je určitě finančně na tom lépe. Personál nebyl zcela vstřícný řešit bolestivé bradavky - prostě kojení holt bolí! A bolelo celých 15. měsíců, co jsem statečně kojila. Teď mám 14denní miminko narozené v Krči a bradavky nebolí. Možná proto, že tam jsou nejen sestry přesvědčené, že kojení nebolí, ale i doktorky a při každé vizitě byl prostě čas udělat klidně novou instruktáž.
V Krči sídlí Laktační liga a myslím, že personál se snaží, aby byla i jejich porodnice Baby Friendly:)
I po dalších stránkách to bylo super - ženské sestry byli vždy usměvavé a vstřícné. Nebály se zavolat doktora, když člověk řekl, že se mu přitížilo. V Podolí to řešili práškem na bolest.
Jediné co se mi víc líbilo v Podolí bylo to, že na porodním sále mají opravdu komfortní vybavení - v Krči vám přes žaluzie svítí do obličeje sluníčko a ty rodící křesla jsou o dost pohodlnější v Podolí a mají tam krásněj vymalováno a líp tam vaří. A návštěvy mohou až na pokoj - což v Krči nebyla nevýhoda, že v návštěvních hodinách nebyli aspoň spolubydlící rušeny;)
Jinak je to opravdu masovka a doporučuji rodinný přístup Krčské porodnice:)

Zklamani

Podoli jsme s manzelem vybirali na zaklade mnoha doporuceni jako tu nejlepsi a nejkvalitnejsi moznost.
Manzel je cizinec a proto jedno z nasich kriterii bylo, aby personal alespon trochu komunikoval v anglictine. Bohuzel, jiz na predporodnim kurzu, ktery byl jinak skvely jsem cely obsah prekladala ostatnim trem parum osobne, protoze jinak by z toho nemeli naprosto nic.
Porod trval 23 hodin.. za celou dobu mi ultrazvuk udelali az cca po 18 hodinach a trech epiduralech, .. pak zjistili ze maly ma vetsi hlavicku nez moje panev. Porod nepostupoval a tak jsme nakonec skoncili na akutnim cisari v celkove narkoze..ztratila jsem hodne krve a vzbudila jsem se az na Jipce. S manzelem se vubec nikdo nebavil, takze tesne predtim nez me vzali pod nuz jsem mu jeste stihla prelozit, ze bude cisar.. Nakonec mu jenom oznamili, ze uvazuji o transfuzi a ze maly je ok. Maleho mu prinesli na chvilinku ukazat,
Pak dodatecne rekli, ze malinky byl vysoko v porodnich cestach, nechali me otevrit se na 10 cm a teprve tehdy mlada pani doktorka zavolala pomoc, protoze to si uz sama zrejme nevedela rady...
Celkove mam z toho jeden otresny zazitek, zpracovavam ho doted. Mimi se nam narodilo zacatkem rijna.Jedine co muzu vyzvednout jako vysoke pozitivum jsou sestry na detskem oddeleni. Skvele profesionalky, poradi, pomuzou.. ochotne a mile.
Jinak me Podoli zklamalo pristupem k pacientovi a v mem pripade i profesnim.

Přístup personálu u porodu nemohu hodnotit příliš pozitivně - porod byl od začátku velice pomalý a komplikovaný (nepostupující porod, zkalená voda..), nebyla jsem dostatečně informovaná, když se mimíškovi ztrácel tep rozhodlo se o císaři. Nebudu rozepisovat do podrobností, nakonec vše dopadlo dobře - hodnotím tedy porod průměrně.
Naopak velice pozitivní byl přístup jak na oddělení JIP tak i na oddělení šestinedělí. Všichni byli velice vstřícní, milí, o miminko i o mě se starali dobře. Sestřičky vše ochotně vysvětlily, pomohly, ukázaly...
Celkově tedy mohu doporučit - jen věřím, že bude-li nějaké příště, narazím u porodu na vstřícnější personál a lepší péči
Přeji všem maminkám a těhulkám bezproblémové těhotenství a pohodový porod

Já si nemůžu stěžovat na porod ani ochotu porodních asistentek(díky 15hod.porodu jsem zažila 2).Moc se mě zamlouvají porodní pokoje(soukromí,vlastní koupelna + WC,možnost poslechu rádia)včetně polohovacího porodního lůžka.I na oddělení hodnotím přístup 90% personálu k maminkám i novorozencům kladně.Jdu tam rodit zase.

Porod fajn, ale oddělení šesitnedělí hrůza

Z Podolí jsem byla velmi zklamaná, rodila jsem zde v 11/2018. U porodu jsme měli vlastní porodní asistentku a ta byla velice dobře přijmuta místním personálem, zřejmě proto, že bylo klasicky plno. My jsme byli ovšem rádi, že jsme měli svůj klid a PA z porodnice chodila téměr jen kvůli monitoru. Ten mi byl velice nepříjemný a musí ho v Podolí natáčet každé 2 hodiny. Při porodu mě to rušilo, ale chápu, že mají daná pravidla. Porod proběhl výborně a PA z Podolí byla velice milá. Nakonec jsem se i vešla na oddělení šestinedělí, takže jsem mohla být rovnou s dcerkou. Po krásných pocitech následoval převoz na oddělení šestinedělí. Sestry z dětského byly opravdu hrozné. Nejdřív se divily, že chci dceru hned po porodu k sobě, že ony dávají dítě běžně ještě do inkubátoru. Dcera se ovšem narodila v termínu, zdravá a s váhou 3,45kg. Neviděla jsem důvodu ji dávat do inkubátoru, ale chtěla jsem ji mít u sebe. Partnera nechtěli do pokoje pustit, že při převzetí pacientky na oddělení být nemůže, přitom byl u porodu. Nadstandard byl bohužel plný kvůli rekonstrukci porodnice. Veškerá péče byla ukázána pouze jednou a u maminky vedle mne například ve 4 ráno. Sama i říkala, jestli jí mohu pomoci s přebalováním, že byla hrozně unavená a nedokázala vnímat. To se stalo i mně u koupání. Sestra koupala miminko vedlejší maminky a řekla mi, ať se u toho přebalování koukám. Když jsem ji poprosila (opravdu mile), jestli by mi mohla pomoci i s koupáním mé dcery, řekla, že jsem již podepsala papír, že jsem koupání viděla, takže mi s tím už nepomůže. Vyloženě pozitivum samo. Dál mi nikdo nepomohl s kojením, řekly, že se dcera nechce přisát a ať to zkouším dál. Osobně u mě byla kvůli kojení sestra pouze jednou. Musela jsem ji dokrmovat z lahve a bohužel se ani doma již nepovedlo plné kojení. Přes veškeré snahy, laktační poradkyně, bylinky, dcerka se přisávala již pouze když měla opravdu klid a musím ji dokrmovat i z lahve. Volala jsem i laktační poradkyni ještě přímo v porodnici, kterou tam Podolí zaměstnává a řekla mi, že dorazí, ovšem nedorazila. Když jsem kvůli kojení na pokoji brečela, protože ty hormony jsou hukot a vy prostě potřebujete nakrmit svoje dítě, ale nejde to, sestra mi akorát řekla, že mám být ráda, že mám zdravé dítě, že jich tu je spousta na JIP. Ano, chápu, ale tehdy mě to akorát dorazilo. Zpětně lituji, že jsem nepodepsala reverz a neodešla z porodnice co nejdřív, jelikož zacházení s dcerkou, kterou napraly lahví a nepodaly mi k tomu ani žádné informace (kolik jí dávají, čeho, jak, ani nápad, že bych u toho mohla být...) vedlo k tomu, že už se to doma nedalo zvrátit. Zpětně mám chladnější hlavu, ale byl to opravdu horor a pro mě Podolí nikdy více. Bohužel je oddělení šestinedělí stále zamrznuto v komunismu - neosobní přístup, bez ohledu na emoce prvorodiček, bez lásky ke své práci. Bohužel...Podolí bych doporučila pouze pro ambulantní porod.

*****

Ja jsem v Podoli rodila 13. cervence, indukovany porod - tehotenska cukrovka. Neuzili jsme si a manzelem bohuzel zadnych modernich vymozenosti, ikdyz jsou porodni boxy vazne krasne a skvele vybavene, byla jsem rada, ze jsem lezela

Porod byl vyvolavany, tak jsme si vic nez porodni asistentku uzili skveleho pana doktora. I pres epidural jsem mela dost velke bolesti a porod nepostupoval, tak jsme po 12 hodinach od prijezdu do porodnice podstoupili sekci
Ja byla vdecna, dcerka byla za 5 minut na svete, ukazali mi ji a pak odnesli manzelovi.
Nasledovala noc na JIP, kam mohl manzel volat a mluvit se mnou (tedy az rano).
Oddeleni P1 vazne skvele, sestricky vsechno vysvetlovaly, docela bych rekla, ze ty "prisnejsi" mi daly vic, asi jsem potrebovala trochu povzbudit a plati na me prisnost
Ikdyz porodnice neprijimala v casti meho pobytu maminky k porodu, tak si me kdyz jsem mela problemy s kojenim (klasika - od jednoho kojeni k druhemu se mi nalily prsa a zatvrdly jako kamen) nechaly me tam o den dele a vazne nemusely, bylo to pro me dulezite a od nich velmi zodpovedne.... vazne ocenuju....

Hodnotim velmi kladne

Porod jako business

Před rokem jsem zde rodila jako prvorodička a mám z toho doteď traumatický zážitek. Po deseti letech jsem se v sedmém měsíci těhotenství rozhodla vrátit z Francie do Čech a porodit tady. Vybrala jsem si Podolí. Měsíc před porodem jsem dělala rozhovor na jeden internetový server s ředitelem Podolské porodnice, který je výhradně proti domácím porodům, neustále vychvaloval kolik peněz stála přestavba a jak je jeho porodnice nejlepší... Můj porod proběhl rychle, přirozenou cestou, bez nejmenších komplikací, paní porodní asistentka byla skvělá a pak to přišlo : Miminko vám nemůžeme dát, nemůžete s ním být, protože m?me nedostatek lůžek na šestinedělí...Do teď si pamatuji, jak bez mého souhlasu cizí sestřička odnáší mou holčičku pryč. Řekla jsem, že nechci, že si to nepřeji. Dostalo se mi jen odpovědi, že si alespoň odpočinu... Každý dobře ví,že každá matka má hned po porodu příval energie a příroda to tak zařídila, abychom se ihned mohly postarat o naše mláďata, ale dítě bylo pryč, odňato cizími lidmi, někde v jiném nemocničním oddělení , naprosto bezdůvodně. Já ležela na gynekologii, kde se chudáci špatně placené sestřičky musely potýkat s každodenním přívalem rodiček. Mé první kojení proběhlo na chladné chodbě spolu s dalšími dvěma maminkami. Malou jsem měla na pokoji až po 12 hodinách.Nadstandartní pokoje jen pro známé a protekční. Platí se skoro za vše. Na obyčejnému pokoji dvě další ženy, žádné soukromí, zastaralé metody, kdy jsem na žádost sestřičky musela malou budit na kojení každé tři hodiny a když spinkala, tak jsem jí měla tvářičku oplachovat studenou vodou...dvě sprchy na oddělení , věčně špinavé od krve, neochota sestřiček, nikdo mi nepomohl vysvětlit kojení a malá hned přikrmovaná. Domů jsem se vrátila s noční můrou a otázkami v hlavě, jestli je toto opravdu ve 21.století možné. Vše jsem vyprávěla mé francouzské porodní asistentce se kterou jsem se v Paříži připravovala k porodu a ta z toho měla oči navrh hlavy a nevěřícně kroutila hlavou, jak kdybych jí vypravovala příběhy z gulagu nebo z jiné doby... Teď vím, že kdybych věděla, co mě čeká, raději bych tisíckrát rodila doma nebo v jiné menší porodnici . Proto Podolí již nikdy!

Porod jako business

Před rokem jsem zde rodila jako prvorodička a mám z toho doteď traumatický zážitek. Po deseti letech jsem se v sedmém měsíci těhotenství rozhodla vrátit z Francie do Čech a porodit tady. Vybrala jsem si Podolí. Měsíc před porodem jsem dělala rozhovor na jeden internetový server s ředitelem Podolské porodnice, který je výhradně proti domácím porodům, neustále vychvaloval kolik peněz stála přestavba a jak je jeho porodnice nejlepší... Můj porod proběhl rychle, přirozenou cestou, bez nejmenších komplikací, paní porodní asistentka Šťastná byla skvělá a pak to přišlo : Miminko vám nemůžeme dát, nemůžete s ním být, protože m?me nedostatek lůžek na šestinedělí...Do teď si pamatuji, jak BEZ MÉHO SOUHLASU cizí sestřička odnáší mou holčičku pryč. Řekla jsem, že nechci, že si to nepřeji. Dostalo se mi jen odpovědi, že si alespoň odpočinu... Každý dobře ví,že každá matka má hned po porodu příval energie a příroda to tak zařídila, abychom se ihned mohly postarat o naše mláďata, ale dítě bylo pryč, odňato cizími lidmi, někde v jiném nemocničním oddělení , naprosto bezdůvodně. Já ležela na gynekologii, kde se chudáci špatně placené sestřičky musely potýkat s každodenním přívalem rodiček. Mé první kojení proběhlo na chladné chodbě spolu s dalšími dvěma maminkami. Malou jsem měla na pokoji až po 12 hodinách.Nadstandartní pokoje jen pro známé a protekční. Platí se skoro za vše. Na obyčejnému pokoji dvě další ženy, žádné soukromí, zastaralé metody, kdy jsem na žádost sestřičky musela malou budit na kojení každé tři hodiny a když spinkala, tak jsem jí měla tvářičku oplachovat studenou vodou...dvě sprchy na oddělení , věčně špinavé od krve, neochota sestřiček, nikdo mi nepomohl vysvětlit kojení a malá hned přikrmovaná. Domů jsem se vrátila s noční můrou a otázkami v hlavě, jestli je toto opravdu ve 21.století možné. Vše jsem vyprávěla mé francouzské porodní asistentce se kterou jsem se v Paříži připravovala k porodu a ta z toho měla oči navrh hlavy a nevěřícně kroutila hlavou, jak kdybych jí vypravovala příběhy z gulagu nebo z jiné doby... Teď vím, že kdybych věděla, co mě čeká, raději bych tisíckrát rodila doma nebo v jiné menší porodnici . Proto Podolí již nikdy!