Kamarádství v porodnici? - diskuze

Ahoj, já jsem teda takový štěstí neměla, moc jsme tam spolu nekomunikovali, takový odměřený to bylo. A k tomu kouření a kojení, to taky nechápu. My jsme Kryštofa neplánovali, ale jak jsem zjistila, že jsem těhu, tak jsem přestala. A to jsem byla silná kuřačka a několikrát neúspěšně přestávala před tím. Chápu, že je to těžké, ale v životě jsou horší věci. Nemohla bych kojit dítě a u toho kouřit.

Jedna moje kamaradka opravdu kamosku v porodnici nasla.Ja se tomu neprestavam divit,protoze si myslim,ze je to nemozne.Sem tam se s nejakou potkam,ale nic vic.Poznala jsem jich fakt hodne.Nejvic mi nesedla jedna co jsem s ni tyden byla na pokoji,jen my dve a miminka.Boze to byla dulezita krava.I kdyz ona si to o me urcite mysli taky.Diky bohu za mobily,za ten tyden jsem provolala tisice,jen abych nemusela mluvit s ni.Predstirat spanek se taky vecne nedalo.

u každého porodu jsem měla štěstí na maminky,padly jsme si do oka téměř okamžitě a ani nevlastnily žádné početné ,nepříjemné příbuzenstvo nejlíp jsem si rozuměla z tou \"od Kubíka\",byly jsme obě po císaři, ve stejný den ,takže jsme tam spolu zkejsly 10dní

Já bych mohla napsat román o tom, jakou jsem chytla spolubydlící a poznamenalo mě to tak, že příště půjdu jedině na nadstandard (pokud bude volný). Nevím, jestli to bylo tím, že ona dotyčná byla romské národnosti, nechci aby to vyznělo jako rasistický příspěvek, ale chodila taky kouřit co hodinku, dělala binec v koupelně a tím házela špatné světlo i na mě, chodili za ní šíleně hluční příbuzní, o toho drobečka se vůbec nestarala, dokonce se jednou v noci začal dusit a ona tomu nevěnovala pozornost (to pro mě jako prvorodičku byl dost hnusný zážitek, já bych pro své miminko snesla modré z nebe), věčně telefonovala a s někým se hádala a to i v noci, vůbec ji nenapadlo vypnout vyzvánění. A to je jen zlomek toho všeho. Tak jsem si aspoň ulevila. Ale věřím, že někdo najde v porodnici kamarádku, škoda, že se to nestalo mně.

Měla jsem štěstí na fajn maminy,z porodnice i z nemocnice,kde jsme s malou ležely....dokonce jsme si vyměnily čísla,pár sms jsme si vyměnily,i na návětěvu jsem se domlouvalyale nějak to vyšumělo,ale skvěle jsme si rozuměly a nachechtaly se.....

Ze 4 byla normalni jen jedna - z tech ostatnich jsem docela nemohla, nebo jsem je proste nemusela.Tahle byl Mgr - pravnicka a byla tam jen proto,ze meli plny nadstandart.Pak i kdyz se uvolnil tam zustala - nevim proc - mozna ,ze jsme tak skvele kecaly :)Ne - proste byla moc fajn - zajimal ji muj pribeh - dala mi par pravnockych rad a dokonce zavolala sve detske doktorce jestli by Violku vzala - ja nevedela,ze to musim mit jiz zarizene.Fakt uzasne.Vymenily jsme si e-maily,ale uz se neozvala - asi toho ma moc.Ale byla fajn.Jinak nadi - a sestricky o matce kuracce vedely? To ji nic nerekly?Hruza.My tam zas mely takovou co na kazdy zarvani malou kojila - no vlastne kojila furt a stejne furt rvala.A taky hrozne chrapala - no spat se tam nedalo

@janney Sestřičky to asi nevěděly. Každopádně chrápala taky jak dřevorubec... v tom se fakt nedalo spát... a když mimi začalo plakat hlady, tak místo, aby ho přiložila k prsu, tak se ho snažila ukonejšit houpáním a šššš. A malá chudák řvala hlady - a ona jí neuměla správně přiložit a bylo jí blbý si říkat sestřičce. Přitom ta jí vždycky velice ochotně pomohla a dokonce jí i řekla, ať si pro ní vždycky přijde. Tak nakonec to pochopila a naučily se to, ale chvílema jsem z ní fakt nechápala. Třeba když nám seřízli pupíčky...tak nám řekli, že následující hodinu to máme sledovat, zda to nekrvácí... a ona se nepodívala ani jednou!!! No asi by to taky vydalo na román :-)))

u nás jsou dvoulůžkáče, první dvě noci jsem tam byla sama, pak mi tam šoupli jednu holčinu, co byla asi trošku slabšího myšlení. Neměla vůbec žádné mateřské cítění, svého klučíka chovala na rukách jako robot, někdy dokonce hlavičkou níž než zadečkem, nebo měl hlavičku úplně nepřirozeně vykroucenou.. No několikrát jsem jí vysvětlovala jak ho má držet, ale pomohlo to vždycky jen na pár minut. Někdy k němu ani v noci nevstala, prcek řval, ona si v klidu spala... Hrůza. Tehda jsem ještě nebyla taková citlivka jak jsem teď, jinak bych to tam asi dost obrečela.Takže kamarádka v žádném případě

@Evulik25 tak to muselo být hustéééé!!! tu babu měli dát na samostatný \"podstandart\"!!! Chudáčku....

tím, že jsem v porodnici dohromady strávila 9 dní tak jsem se seznámila se spousty maminkama, ale jen se 4 jsem v kontaktu. S jednou se scházíme každou středu a myslím si, že se máme rádi, s druhou chodíme v ut a čt plavat a sťema ostatníma 2 jsme v kontaktu ´přes mail, protože jsou z jinýho města. Takže já jsem si je v porodnici našla a doufám, že nám přátelství vydrží.Jinak i já jsem absolutně netolerantní ke kuřačkám maminám.

Tak to já měla v porodnici štěstí, s oběma maminkama jsme si celý dny i noci povídaly a pomáhaly. S jednou jsem v kontaktu, píšeme si, co je novýho, ale přátelství z toho nebude, protože jsme každá z jinýho města..Jsem opravdu ráda, že to tak dopadlo, znala jsem šílený historky o spolubydlících v porodnici a měla jsem pocit, že to snad ani dobrý být nemůže..:-)

ja jo,jen ona jeste nebyla tehu...pokousela se a byla na laparoskopii ated do 14 dnu porodi mimco...jezdim za ni zprckama jakse da...je to asi 5 km...takpekny vylet s kocarem...