jezibaba - diskuze

ahoj holky, dlouho jsem tu nebyla, ale od ctvrtka se trapim, tak se musim alespon sverit....Adamovi je skoro 17 mesicu, je to velkej a chytrej kluk, chodi, lita kam potrebuje, vyleze po schodech nebo ze schodu a do schodu chodi za ruku, pomaha mi s oblikanim, cese se ,cisti si zuby, kdyz varim, tak micha vareckou v hrnci (prazdnym pro neho na zemi), rad si cte knizky, hraje si i sam, krasne ji ovoce, zeleninu, polivecky, testoviny - no proste je to nase slunicko a dela nam jenom radost. Mela jsem to stesti, ze spal od malicka celou noc (nekdy nejake plakani, ale neni zvykly na jidlo v noci), usina v postylce sam, zadne noseni, kdyz je unaveny, tak ho dam do postylky, podam mu dudlika a plysovyho psa a on si sam schrupne....no proste nemam s Adym zadne trapeni. Jedine, co jeste nedela, tak poradne nemluvi - v nouzi nejvetsi rika mama, tata, ham, pa, teta, este a snazil se i rict pes nebo haf, ale jinak ma svoji hatmatilku a povida, zpiva, jen nerika "konkretni" slova. No a nechodi na nocnik - coz neresim...zkousela jsem ho davat, po nejake dobe se na nocniku vzdy vycural, nekakal, ale pak jsme meli oba strevni virozu, na nocnik jsem ho nedavala a bylo to jako na zacatku...ted na nocnik nechce, ja mu nechci nocnik nutit, kdyz se mu na nem nelibi, hned vstava a natahuje nozky, abych ho nemohla posadit...rikam si, ze chvili pockame a zkusime za par tydnu zacit znova...NO A MOE TCHYNE! vzdy vsechno bylo spatne...nejdriv jsem ho moc dlouho kojila (14 mesicu), s prikrmama zacala pozde (v 6,5 mesicich), nedavam mu piskoty a susenky, nechape, proc by Adam nemohl jist s nima omacky a vsechno, co ostatni (zhruba od 10-11 mesicu pry....), no a nemuze prekousnout, ze Ady nechodi na nocnik! A ZE NEMLUVI! To muj muz uz sedel na nocniku od 9ti mesicu a mluvil taky normalne, ALE ONA SE MU VENOVALA!!! Tchan mi jednou vysvetloval, jak muj muz sedel v 9ti mesicich na nocniku - pry moc hezky, maminka ho ze vsech stran oblozila polstarema! No ze ma muj muz leta problemy s plotynkama se jim treba vubec nijak nespojuje...nerikam, ze je to tim, ale muze... No takze pri kazde nasi navsteve mi rikaji, co uz jejich syn umel a jak se mu maminka venovala! Nejsem ani mlada, ani blba, abych se neumela venovat synovi! To me fakt urazi, malemu zpivam od narozeni, ukazujeme si v knizkach - on knizky miluje, hodne se s nim mazlim, ale neposazovala jsem ho (abych mu neublizila, nez na to bude silny) a nevodila jsem ho za ruce - dloooouho chodil kolem nabytku a vstaval, sam po prostoru zacal chodit par dnu po prvnich narozeninach. Chodime ven, krmit labute, na hriste, i venku na nej hodne mluvim, snazim se mu vysvetlovat a ukazovat. Vsak mam jen to na praci, ne?