jen pro moji informaci - diskuze

Ja ani nevim, co to je, maleho jsem do 11 mesicu uspavala na rukou, pak to uz neslo kvuli mym zadum, tak jsem ho vecer soupla do postylky, kde samozrejme brecel, chodila jsem ho kazde dve minuty pusinkovat a pokladat, do pulnoci pochopil, ze jinak nedam a usnul. Mozna ze ti to prijde taky drasticke a tyrani, ale hned od druheho dne uz v pohode usinal sam.

hned v šestinedělí jsem zavedla to,že před spaním jen pouze zklidním a hned s ní do postýlky,i za cenu,že se jí to třeba někdy nelíbilo.No u nás nebyl problém,proto to nemusím ani řešit.Je spíše zbytečné to dítě naučit a pak to chtít zase odnaučit,to je podle mě drastické.Je to každého věc,ale bud vůbec neučit uspávat v náručí,nebo uspávat v náručí a to teda nikdy nepřerušovat.Děti potřebují režim a je už jedno jaký si každý zvolí,ale každá změna je pro ně blbá

Jelikož jsem nevěděla o co se jedná, tak jsem si to nejdřív našla na netu. http://maminky.eu/nabidka/spani-usinani-uspavani-estivillova-metoda/24I když to paní popisuje vcelku pěkně (zarazily mě až ty zvacející děti), tak radši ne! Mám problém s rukou takže Elišku moc nenosíme a nechováme (maximálně do klubíčka), zatím usíná vcelku dobře. A doufám, že to tak zůstane. Každopádně to nechci nikdy zkoušet a jako týrání dětí mi to teda trošku příjde (o rodičích nemluvě).

Mě se líbí. Pokuď se to teda nevyžene do extrému a děcko se nenechá řvát hodiny apodlehnout zoufalství. Ale v takové té klasické popisované formě se mi líbí. Ono asi pokud děcko vůbec neusíná samo a podobné problémy takového toho drsnějšího charakteru se tím podle ě dají pěkně vyřešit a kdo to nepoznal si to asi neumí představit moc. My asi praktikovali drsnější formu a to nechat vyřvat. Stačil týden a spí mi jako andílek....

Mě se líbí. Pokuď se to teda nevyžene do extrému a děcko se nenechá řvát hodiny apodlehnout zoufalství. Ale v takové té klasické popisované formě se mi líbí. Ono asi pokud děcko vůbec neusíná samo a podobné problémy takového toho drsnějšího charakteru se tím podle ě dají pěkně vyřešit a kdo to nepoznal si to asi neumí představit moc. My asi praktikovali drsnější formu a to nechat vyřvat. Stačil týden a spí mi jako andílek....

upřímně nezkoumala jsem ji, já bych asi na to asi neměla nervy... Syn dokáže řvát jak tur, tak nevím zda by to přežili sousedi a hlavně já, neb on dokáže plakat fakt lítostivně. Cca od roka uspávám, co chodím do práce mi to ani nevadí, je to čas, kdy máme sami pro sebe... U malého dítěte přece nemůžu vědět, zda ho něco třeba netrápí a s větším se jde podle mě na všem domluvit.

Já ji nepoužívám a sázím na klidné usínání a tulení. Markétku jsem držela za ruku, to se přesunulo na čtení pohádky dokud nezabrala. Karolínku jsem kojila do dvou let a tím i uspávala. Teď usíná jak jinak než v náručí nebo jdeme spolu ležet.

@soni Jinak Markéta je od 3 let sama v pokoji a přečtu jí pohádku a odejdu a hned usne. Nebyl s tím problém, že bych tam musela vysedávat i nyní. Myslím, že do toho dozrála sama.

Já se hlásím do skupinky úchylů Já si i po třech a půl letech užívám naše společné chvilky před usnutím a všechny ty malé rituálky kolem.

Já i když jsem ji zkusila, jsem taky proti ní. U Ondry nezabírala, spíš to ještě zhoršilo řev. Nakonec jsem vše nevchala volnou cestoua vyplatilo se.

My jsme nikdy Kubíka vyřvat nenechali. Když byl malej, tak usínal pěkně u kojení, což se později ukázalo jako špatnej návyk - zvykl si spát s někým. Pak už bylo pozdě to řešit, protože z postýlky si k nám přijde. Já navíc nemám moc nervy na to poslouchat je když srdceryvně pláčou.

Já ji nepoužila a ani jsem o tom neuvažovala. Příjde mi to drsný. Nesnesla bych poslouchat plačící dítě. Už tak pro mě byl hrozný týden, kdy jsem odbourávala noční kojení a učila spát celou noc v postýlce.