Jedináček? - diskuze

Ono těch jedináčku v dospělém životě moc není.Já měla Gabku jedináčka do 7 let a rozmazlili jsme jí a ted trpím jako zvíře,jak se ke mě chová.Neznám moc jedináčku a když tak dost rozmazlených a dost závislých na rodičích i v dospělostí.Myslím,že to není dobré,ale zas co naděláš,že.

Mám kamarádku jedináčka a v dětství mi mé sourozence hrozně záviděla, myslím, že ji to moc mrzí, že žádného sourozence nemá, ale její maminka další mít bohužel nemohla. Každopádně z ní vyrostla super holka, žádný rozmazlenec...

Já měla jedináčka 15,5 let, protože nebyli podmínky na to mít druhý dítě. Dá se říci, že pak ze dne na den jsme se rozhodli pořídit si další a dnes jsme za něj všichni rádi i starší brácha. Já jsem spokojená s tím, že mám dva a doufám, že si bráchové v budoucnu navzájem pomůžou až tady nebudu.

Mám momentálně dvě kamarádky jedna už má 8leté dítko, druhé by chtěla, ale nedaří se a asi už ani nepodaří, moc jí to mrzí. Druhá má malé dítko a druhé zatím vůbec neplánuje, a sama říká že už do toho asi nepůjde.

Já jsem jedináček. Mamka už další děti mít nemohla. A má to své klady a zápory. A z kladů se dají udělat i zápory. třeba bylo fajn že se nemusím dělit, nadruhou stranu jsem teď lakomá apod...Taky až přehnaně lpim na svém soukromí. Já teda moc doufám, že se nám druhé dítě podaří.

@medox Já jsem taky právě jednináček tak vim jaký toje,vždycky sem chtěla sourozence,ale naši mě měli později takže druhé už nechtěli.Na tom soukromí něco bude.

@zanlena jj nad tím taky přemýšlim že kdyby se nám náhodou něco stalo tak tady zůstanou dva a ne jedne sám.

@ilik Marti měl pokoj se segrou a absolutně nic mu nevadí a já jsem taková že cchci mít svůj kouteček kam mi nikdo neleze a dlouho trvalo než jsem si navykla s někym žít...Taky jsem hrozně chtěla vždycky sourozence

My jsme nahodou o jedinackovi uvazovali, ze by to bylo jednodussi. Vic casu na Marusku, vic penez, rychlejsi navrat do prace, zadne dalsi tehotenske bliti,...A nakonec nas pudy prekonaly.

My máme zatím jen 7-měsíční holčičku a sourozence ještě plánujeme,ale může se stát,že pokud budu muset na operaci s myomem,přijdu i o dělohu.Takže bohužel počítáme i s touto možností,i když je to zatím jen hypoteticky.Nechtěli bychom,aby Karolínka byla jedináček,ale kdyby to nešlo,tak co naděláme.Ale třeba přítel je jedináček a rozhodně není rozmazlený,ba právě naopak

My máme jedno, a druhé neplánujem. Já sice původně chtěla velkou rodinu, ale nějak mě to přešlo...Trvdím, že když se nepovedly dvě najednou, tak dvě postupně už nebudou... Rozhodnutí proč nemít další rozepisovat nechci, bylo by to na dlouho.... Máme jedno a jsem spokojená, nemusím řešit, jedno do školky, druhé do jeslí, s jedním do toho kroužku, s druhým ke známé, neb tatínek se opět zapoměl v práci.... Sice zase doma občas vyžaduje pozornost protože nemá parťáka, ale to mi neva, neb to málo co jsme spolu si alespoň užijem... Syn má tři, možná že až bude školou povinný a trochu samostatný, do druhého ještě půjdem... Ale zatím tvrdím, že bude jedináček..

Já jsem taky jedináček a do puberty jsem tím hrozně trpěla a pak mi to vyhovovalo.Souhlasím že s tím vlastním zachováním soukromí něco bude.Mám dodneška ráda svůj klid,ale rozmazlená si myslím že jsem nikdy nebyla ba naopak.Náš Marťa byl jedináček do svých devíti let.Prvního bratříčka dostal loni v létě od tatínka-žije se svojí nynější manželkou a nijak ho to nevzrušuje.Stejně tak jak ho nevzrušuje,že bude mít sourozence i doma.V podstatě během dvou let mu přibyli dva bráchové.Sama jsem zvědavá jak to bude probíhat,jediné o co se strašně bojí aby nepřišel o svůj pokojík no a zase jsme u toho střežení soukromí jedináčků