je vám matka oporou? - diskuze

Je mi oporou, i když od nás odešla za jiným chlapem.

je mi oporou. Volala jsem jí s každou kravinou, když jsme se stěhovali a pak, když se narodila malá. Stěžuju si jí na Jarina a na blbý lidi, co mě naštvou. Ona mi vždycky něco poradí, abych věci tolik neřešila...

Tak nejak ve vlnach.Nekdy byla velikanskou,nekdy zas naopak me dokazala vystresovat a pak udelala neco,ze ji uz nedokazu nikdy jako opore 100% verit. Poucilo me to ,ted je daleko,ale tak snad kdyby slo o neco zdravotniho,tak by aspon pres telefon oporou byla

Byla a je velkou oporou. V posledních letech je dost nemocná, tak se ty role občas prohodí, ale stále zůstává mým nejbližším člověkem. Stejně tak otec. Vím, že se na ně můžu kdykoli spolehnout a když je potřeba, vždy pomůžou

Ne. A nějaké lítosti mě dávno přešly, naučila jsem se žít bez její pomoci a podpory, ještě aby to nebylo málo jsem hrdá na to, že se se vším umím poprat sama.

Moc ne. Tak jednou za rok překvapí. Přiznám se, že s ní většinu věcí ani neřeším. Není důvod.

asi jako Nadule..

jo je mi mamka oporou.

Jak kdy a jak v čem.

není, ona mě bude vždy kritizovat a hledat vinu ve mě a né v někom jiném, na koho si popř. stěžuji. Má mě pořád za malého fracka, nesamostatnou jednotku a nezodpovědnou holku. To se ale nezmění asi nikdy.

Je, máme bezvadný vztah a teď když mám malýho tak je to ještě lepší, bere mě jako sobě rovnou, mluvíme spolu o všem a můžu se na ni spolehnout. I když občas se snaží mi vmluvit co bylo za jejic mladých let a proč to já dělám jinak a ne tak..(ohledně malýho). Ale když jí to vysvětlím proč tak to pochopí a dál s tím neprudí

Ikdyž bydlíme kus od sebe a vidíme se jen párkrát za rok, tak mi oporou je, hlavně po telefonu, protelefonujeme spolu hodiny a hodiny...strašně mi tady chybí.