Jak to bylo po porodu u nas - diskuze

Inspirovala me Medox, protoze u nas to bylo dost podobne. mela jsem sve predstavy, jak me Pepa bude opecovavat, a ono prd. Vedela jsem, ze by mel pomahat nejen s miminem, ale i s domacima pracema, ale to, ze to vim ja, mi bylo nanic, kdyz on mel pocit, ze je unavenej z prace az dost. No nechtela jsem ho do niceho tlacit, protoze vite, jak to je, kdyz neco MUSITE, tak to vubec neni ono, zatimco kdyz neco udelate, protoze CHCETE, tak je to mnohem lepsi. A navic, kdybych ho doma furt jen za neco prasila, tak je mozne, ze by sel nekam, kde by mel vic pochopeni. Tak jsem zacala pomaloucku. nejdriv takove ty chlapske veci, jako zavezt nas k doktorovi, pac se s Maruskou bojim ridit, nebo se cestou z prace stavit na nakup, a tak. Taky jsem mu Marusku nedavala, kdyz zrovna rvala, ale spis jsem ho nechala, at prvni na nas kouka, kdyz si hezky hrajeme a ona je v pohode, nebo jsem ho poprosila o sklinku piti pri kojeni a tak. Jako vrchol sve prohnanosti povazuju tatktiku, kdy jsem se tak jednou za mesic sebrala a zmizla na tyden k nasim. Mu bylo doma zima, protoze nikdo neprikladal do kamen, mel hlad, vsude byl svincik, no proste jsme mu krute chybely. A postupne zjistil, ze i kdyz to s Maruskou neni na nejake velke akce, tak i mala prochazka muze byt fajn. No a skoncilo to tak, ze uz pul roku chodim do prace a Pepa hlida Marusku jako nejvetsi profik a je z neho super tata. Takze pro Medox: vydrz, zapojuj ho polehoucku a s citem a spis nez pouhy pobyt s miminem mu vymysli nejakou akci, treba zajet s kocarem do mototechny pro novy olej do auta nebo tak neco chlapskeho. Drzim palce a slibuju, ze bude lip.